(9.7.1893 Kucíny, okr. Plzeň - 22.9.1968), vysokoškolský profesor. Absolvoval Vysokou školu zvěrolékařskou v Brně, v roce 1927 byl jmenován mimořádným profesorem. Po založení Ústavu nauky o výživě, krmení hospodářských zvířat, krmivech a pro všeobecnou zootechniku stál v jeho čele do roku 1939, kdy byl přeložen na Vysokou školu zemědělskou v Brně. O jeho odchodu z této školy rozhodl až akční výbor v březnu 1948. Prof. Cyril Kučera rozvinul pestrou činnost experimentální a publikační. Z velké řady jeho publikací patří k nejobsáhlejším kniha “Výživa domácích zvířat” v pěti samostatných dílech. V roce 1933 koupil v Hlubokém dvůr č.12 i s pozemky od majitelů statku Černá Hora. Po událostech v únoru 1948 byl statek znárodněn a po roce 1989 vrácen v restitučním řízení jeho synovi MUDr.Mojmírovi Kučerovi.
(15.11.1865 Jedovnice - ?), první řídící učitel v Hlubokém od otevření místní školy v roce 1893 do roku 1907, kdy se odstěhoval zpět do svého rodného kraje. V roce 1910 ho obecní zastupitelstvo jmenovalo čestným občanem obce pro jeho zásluhy a pro jeho “snášenlivost, lidumilnost, milou a šlechetnou povahu a laskavé chování se ku všemu obyvatelstvu obce naší”.
(2.2.1902 Doubravník – 27.11.1997 Pernštejn), řídící učitel a vlastivědný pracovník. V letech 1922-25 vystudoval učitelský ústav v Modre na Slovensku. První učitelské místo nastoupil ve škole v Deblíně, pak v Lipůvce, Šerkovicích, Hlubokém, Maňové a nakonec v rodném Doubravníku, kde byl řídícím učitelem plných dvacet let až do odchodu do důchodu v roce 1964. Projevoval intenzivní zájem o historii, je autorem řady článků z regionálních dějin. Definitivním učitelem v obecné škole v Hlubokém byl v letech 1931- 1933. V roce 1932 přispěl do sbírky pověstí z Tišnovska “Od Pernštejna k Veveří” pověstí o původu názvu obce Lipůvka a o rok později bylo jeho zásluhou objeveno pravěké osídlení na hlubockém katastru.
(27.3.1908 Hluboké - 3.3.1983 Brno), vysokoškolský profesor chemie. Maturoval na 1.české reálce v Brně. Po vysokoškolském studiu nastoupil jako asistent do Ústavu analytické chemie na své domovské Přírodovědecké fakultě v Brně. V letech 1935-1938 působil jako asistent Ústavu experimentální patalogie Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Mezitím absolvoval dva zahraniční studijní pobyty v Ústavu lékařské chemie vídeňské univerzity a v Toxikologickém ústavu Farmaceutické fakulty v Paříži. Po uzavření vysokých škol působil na reálném gymnáziu v Brně-Žabovřeskách, později byl nasazen na nucené práce v táboře Račice u Plotiště. Po osvobození se vrátil na brněnskou univerzitu a působil zde v různých funkcích na Přírodovědecké a Pedagogické fakultě. Pracoval také v Čsl. společnosti chemické při ČSAV. Patřil k zakladatelům didaktiky chemie u nás. Vědecká práce prof.Trtílka obsahuje více než 150 publikovaných statí v naší a zahraniční odborné literatuře, některé jeho výzkumy vzbudily ohlas i ve světovém měřítku.
(18. 3. 1882 Mětice u Pardubic - ?), řídící učitel v Hlubokém v letech 1908 – 1919. Na školní zahradě učil žáky a žákyně pěstovat ovocné stromky, zeleninu, květiny i hospodářské plodiny. Z dalších zásluh o rozvoj obce patří k nejvýznamnějším jeho rozhodující podíl na založení místního hasičského sboru v roce 1912. V roce 1919 byl jmenován učitelem v Brně a z Hlubokého se odstěhoval.
(20.9.1901 Opava - 3.9.1986 Brno), geolog, profesor Vysokého učení technického v Brně. Část mládí prožil v Hlubokém, často pobýval také v Doubravníku, odkud pocházela jeho matka. Publikoval mimo jiné práci Pradávná i současná geologie Doubravníku.