Kronika obce Hluboké Dvory, svazek 1.
Titulní list:
Pamětní kniha obce Hlubokého
Tato pamětní kniha čítá 200 (dvě stě) stránek.
V Hlubokém dne 10.srpna 1924.
Podpisy a razítko obce:
Glaser Jan, člen obecní rady
Jaroslav Trtílek, starosta
Čermák Vojtěch, náměstek starosty
Císař Josef, člen obecní rady (č.p. 15)
Poznámka: Prvními členy letopisecké komise zvoleni byli:
Chlup Antonín, ml. (č.p. 18)
Kašparec Vácslav
Smíšek Ladislav
Usnesením obecního zastupitelstva ze dne 10.srpna 1924 byl jsem já Vácslav Kašparec, čís.21, narodil jsem se v Miloticích u Kyjova dna 9.února 1883, otec můj byl rodem ze zdejší obce z usedlosti čís.19, zvolen kronikářem. Bydlím v obci od r. 1907, roku 1909 koupil jsem domek čís. 21 po zemřelém Františku Baláčovi a u okr. soudu v Tišnově, za cenu 800 korun. Poručníkem dětí po Fr.Baláčovi byl p. Josef Smíšek, rolník, čís.19 zde, který v prodeji rozhodoval a byl toho času starosta obce. Co se povolání mého týče, jsem vyučený tesař, absolvoval jsem nižší českou státní průmyslovou školu v Brně.
V roku 1915, 16.srpna, narukoval jsem na vojnu na Ruskou frontu, kdež jsem strávil do konce roku 1916, pak v lednu 1917 odjel jsem na bojiště do Albánie, a zde jsem byl až do 8.září 1918. Tohoto dne dostal jsem "Malárii Terciano" zvanou, a tato se zesilovala až na nemoc "Malárii Tropiku", takže jsem se dostal s touto nemocí do vlasti 14.listopadu 1918, kde jsem byl už v záložní nemocnici v Brně. Doprava vojska do Albánie děla se po Adriatickém moři ze Rjeky nebo Zelenik (Dalmácie) do Drače. V červnu r. 1918 vracel jsem se z dovolené, zastihlo mě neštěstí potopením lodi, a sice 29.června 1918 o 3.hodině raní byla loď naše italskou ponorkou potopena asi 5km od přístavu Drač v Albánii. Mužstvo v počtu asi 3000 spící se utopilo až na mužstvo konající službu na palubě v počtu asi 35 se zachránilo a mezi těmito 35 jsem se též já nacházel a zachránil jsem se.
Práce této jako kronikář ujímám se dnes dne 2.ledna 1925.
Obec Hluboké čítá 43 dom.čísla. Číslo dom. 11 nestává a není pamětníka, ve kterém místě stávalo. Obec položena jest z větší části na svahu (k sever-západnímu) a jest vzdálena od okr.města Tišnova 10,5km. Dle posledního sčítání lidí v roce 1921 s 212 obyvateli.
Stav obecních pozemků jest následující:
20'90'38 ha orné půdy,
'03'60 ha luk,
0'10'69 ha zahrad,
13'76'33 ha pastvin,
0'06'38 ha plochy stav.
1'88'85 ha plochy neplod.
Dohromady 36'76'23 ha
Čistý katastrální výnos 342 Kč 86 hal.
Tož výměra čistě obecní.
Celková výměra katastrální jest: 201'59'76 ha orné půdy,
229'38'49 ha lesů,
6'55'42 ha zahrad,
2'45'55 ha luk,
26'03'94 ha pastvin,
4'93'02 ha neúrod.půdy,
0'54'48 ha cesta,
5'12'86 ha veř.maj.
1'60'32 ha silnice
1'60'26 ha částice stav.
Dohromady 479'84'10 ha
Čistý katastrální výnos těchto výměr jest 4.703 Kč 14 hal.
Pozemky rozloženy jsou vedle obce dokola k sousedním obcím Hunínu, Skaličce, Všechovicím, Újezdu a Lubě.
Ve vesnici škola jednotřidní, postavena roku 1892 za starosty Čeňka Trtílka čís. 20. Prvním učitelem byl p.Kučera Ladislav, rodem z Jedovnic, a tento učitel se též
přičiňoval o různé učebné pomocné věci.
Kaple postavena v roku 1838 za starostu mého děda Kašparce Františka čís.19.
Hasičské skladiště (o němž bude pokračováno).
Tři budovy čís. 10, 12 a 22 patří panu Moricovi Friessovi, statkáři z Černé Hory.
Mimo vesnici nachází se kamenolom, ovocné školky, zbytek zdi z hradu Trmačova a tři zasypané šachty, kde bylo započato s hledáním kamenného uhlí, o čemž se postupně rozepíši dle vypovědi p.Pokorného Filipa čís.3, nar.roku 1843 a p.Chlupa Antonína čís.18, nar. roku 1848.
Budova čís.10, tak zvaná "Starý Dvůr", patřila velkostatkáři Mor.Friessovi z Černé Hory. Tuto budovu i s polnostmi měl v nájmu pachtýř Stříž asi do roku 1868 a platil ročně 600 zlatých.
Budovu čís.12, tak zvaný "Nový Dvůr", kdo postavil není známo, ale od roku 1820 až do 1845 byl majitelem tohoto Dvorce p.Kynor (Kchyner). Tento Kynor udržoval v hospodářství též hodně ovcí, a mimo jiné pracoval na zřízení silnice k obci Újezdu, přes pozemky na Loučkách, a dále přes pozemky svoje vlastní, které dával zdarma, chtěl by tato silnice se postavila robotou a obec mu měla dáti 1000 zlatých. Proti tomuto postavil se Čermák Andrejs, takže k vybudování silnice nedošlo.
Kamenolom otevřel děd můj Kašparec František čís.19 asi roku 1822 a pracoval v něm asi do roku 1845.
V roku 1845 zaměnil Kynor tento Dvorec i s polnostmi a lesy s panem Šárou z Brna za tři činžovní domy. Kamenolom pronajal panu Šaldovi. Pan Šára prodal zase asi roku 1854 tento dvorec čís.12 s pozemky a lesy panu Dr.Benešovi za 16.000 žajnů.
Dr.Beneš postavil mezi kamenolomem a stodolou patřící k číslu 12 cihelnu, pak vysázel pole parc. číslo 23 směrem od Dvorce až k Číhadlu ovocným stromovím, založil zahradu mezi Dvorci čís.12 a čís.10. Upravil cestu ve vesnici u dnes stávajícího rybníka, kde protékal potok, takže se jezdilo přes zmolinu, která se táhla až k číslu 7. Dr.Beneš tuto zmolinu nechal zavézti, postavil tarasy kolem louky a též nabádal p.Kobyzňáka na čís.26 by též postavil taras ve vesnici proti čís.13, 6 a 37, což Kobyzňák učinil, takže vesnice dostala trošku lepší vzhled.
Dr.Beneš též pracoval a podnikal kroky na zřízení silnice k obcím Skaličce a od Skaličky po lukách k Lašanům, s čímž byli občané a obce srozuměny, jenom město Brno, které sousedí s naší obcí lesem v katastru obce Skalička, nechtěla správa města Brna ani pozemek postoupiti ani připadající obnos platiti, proto ku stavbě silnice nedošlo.
Nynější studna, tak zvaný "Krb" byl zřízen také s přičíněním p. Dr.Beneše a dobrých občanů následovně:
Na místě, kde jest teď studně, stával veliký dub, tento byl skácen, byl prostředkem vyhnilý a zprostředka prýštila voda, takže byl pařez prosekán a prosekáním nabyl otvor 80cm v průměru (kraje dubu dokola zůstaly, což až do dnes tvoří roubení), pak při stavbě silnice od Lubě k Unínu přidalo se na dub kamenné roubení a tak utvořena studně, která zásobuje i za největších suchých dob celou vesnici svoji čistou pitnou vodou.
V roku 1866 pronajal p. Dr.Beneš tento Dvorec čís.12 i s pozemky pachtýři p. Braunerovi, a pak v roku 1868 prodal p. Dr.Beneš Dvorec pozemky vrchnosti p. Friessovi z Černé Hory za 32.000 zlatých. Prodej tento zprostředkoval částečně p. Pokorný Filip čís.3, jak sám vypovídá.
Nový majitel Dvorce čís.12 p. Friess obdělával všechny od roku 1868 asi po dobu deseti let, pak pronajal tento Dvorec i s pozemky od Dvorce čís.10 p. MatějiChadrabovi.
Dům čís.22 byl majetkem p.Kučery rodem z Moravských Kínic, a sice v letech před r. 1850. Od p.Kučery koupil dům čís.22, polnosti na Chobotě parc. čís.290, u Domanína parc. čís. 269, Na loučkách parc. čís.349 a U kříže směr k Unínu parc. čís.102/1 a tamtéž les.
V roku 1863 proveden byl kup s p. Dr.Benešem. Pan Dr.Beneš v roku 1863 prodal dům tento s polnostmi až na pole parc. čís.102/1 u kříže směr k Unínu a kousek lesíka tamtéž a stran honební enklávy sobě Beneš ponechal a ostatní prodal bratřím Krejčí rodem z Milonic. Bři. Krejčí v domě čís.22 zřídili hospodu a pronajali místnosti hostinské panu Novotnému. V roku 1868 prodali bři. Krejčí onen dům čís.22 i pole též vrchnosti v Černé Hoře.
Též dle výpovědi p.Pokorného Filipa čís.3 uvádím práce spojené s hledáním kamenného uhlí, a sice:
První šachtu pod hradem Trmačovem na pravé straně potoka počali otvírali v roce 1849 a kopali do hloubky asi 40m majitelé hutí z Rosic. V této hloubce přišli již na uhlí, neboť dělníci přikládali vykopané uhlí na oheň, které hořelo. A již byl zjednán děd můj Kašparec František čís.19, že pojede s uhlím do Rosic ku zkoušení. Na to však dělníci v půlnoc přestali pracovati, ráno se šachta zadělala fošnama a dál se nepracovalo a není známo proč.
Druhou šachtu otevřel kovář Hlinka (na obecních pastvinách po levé straně potoka), který za tím účelem prodal v Rosicích jednoposchoďový dům s velkou kovářskou dílnou, a když nemohl s výkopem dál pokračovati stran financování (peněžní tísně) spolčil se s hutní společností Rosickou, a tato společnost zase kopala do hloubky asi 36m a práci zastavila, zase šachta zadělána fošnama a další práce zastavena.
Dřevo a fošny na tyto šachty dodával p.Pokorný Filip.
Třetí šachtu na obecních pastvinách blíže Rakovce otvírali Neduma ze Skaličky a Kopecký z Hlubokého asi v roku 1855. Též tito přestali pracovati ve hloubce asi 30 metrů.
V těchto šachtách během doby paření prkenné shnilo a šachty se samy zasypávaly sesouváním.
V roku 1874 postihl vesnici zlý host oheň a shořely budovy čís. 26, 31, 25, 37 a 39.
Jak na straně 6 uvedeno, pronajala vrchnost Černohorská veškeré pozemky od čís. 10, 12 a 22 p. Matěji Chadrabovi v roku 1878 a tento nájemce zde 10 roků, t.j. do roku 1888, ipůsobil a v roku 1888 pronajali tyto veškeré pozemky páni Smíšek Josef čís.19, Trtílek Čeněk čís.20 a Trtílek Josef čís.29 na dobu 12 let do r. 1900.
Kamenolom měl v nájmu p.Dvořák rodem ze Žernovníka asi do roku 1888 neboť v tomto roku zemřel a pak vdova po Dvořáku se provdala za p.Chlupa Josefa z Hlubokého a tento pracoval v lomě dále až do roku 1922.
Co se týče lesů měl zde též větší výměru lesů pan Oto Serény, toho času hrabě z Lomnice. Tento pan Serény zaměnil lesy zde u Hlubokého s panem Friessem, hrabětem z Černé Hory, za lesy u Bukovice roku 1902.
V letech 1883, 1884, 1885 byl starostou obce pan Čeněk Hvízdal.
V roku 1885 byl starostou obce zvolen pan Čeněk Trtílek čís.20 a tento byl starostou až do roku 1903.
V roku 1892 v měsíci březnu byly zadány veškeré práce týkající se postavení školní budovy následujícím odborníkům:
1) Práce zednická zadána panu Josefu Niederlovi, zednickému mistru v Hlubokém, za 990 zl. beze hmot.
2) Práce tesářská bez dodání hmot, s otesáním dřeva panu Šneknberkovi Jakubovi, tesařskému mistru ze Všechovic za 210 zl. 3) Práce kamenická zadána panu Josefu Chlupovi, kamenickému mistrovi v Hlubokém, s 12% srážky za obnos 490 zl. 4) Práce stolařská, zámečnická, natěračská a sklenářská zadána p.Baráčkovi Osvaldovi v Černé Hoře, se vším materiálem a dovozem na místo za 843 zl. 49 kr.; z tohoto obnosu dle offerního řízení sraženo 25%. 5) Práce klempířská i s látkami a dovozem zadána p. Frant. Řehořkovi, klempířskému mistru z Blanska za 91 zl. 80 kr.
Rok 1896:
12.dubna podalo obecní zastupitelstvo žádost za oddělení obce od okresního hejtmanství Boskovic a okresního soudu Blanska a přiděleno k okresu Tišnovskému.
Rok 1898:
Byla obec přidělena k okresu Tišnovskému.
Rok 1900:
Pozemky patřící velkostatku Černá Hora, jež dosud měly najmuté tři rolníci: Smíšek Josef čís.19, Trtílek Čeněk čís.20 a Trtílek Josef čís.29, pronajímala správa velkostatku tyto pozemky na drobno, a sice nadělány dílce a tyto dílce pronajímány drobným lidem; nájem obnášel z 1 měřice 6 až 18 Kč podle jakosti půdy.
Rok 1903:
Byly volby obecního zastupitelstva a zvoleni byli Smíšek Josef starostou, Hradecký Tomáš radní, Trtílek Josef čís.29 radní, Čeněk Trtílek, Chlup Ant. čís.18, Niederle
Josef, Kašparec František čís.16 a Glaser Jan, členové zastupitelstva.
Rok 1904:
Trtílek Čeněk, rolník čís.20, žádal o udělení koncese ku provozování živnosti hostinské a výčepnické. Koncese tato udělena nebyla žadateli z důvodů, že v obci hostinec již stává.
Rok 1905:
V roce tomto zcelovali velkostatkáři svoje lesy a sice: velkostatkář Otto Serény z Lomnice postoupil svoje lesy lesy parc. čís.232, ležící v katastrálních obcích Hluboké a Hunín, velkostatkáři Friessovi z Černé Hory, a tento Friess postoupil zase lesy Serénymu u Bukovice.
Rok 1907:
V tomto roce prováděny byly volby do obecního zastupitelstva a zvoleni byli: Smíšek Josef čís.19 starostou, Tomáš Hradecký a Jan Pokorný čís.24 - radní, Filip Pokorný, Chlup Ant. čís.18, Josef Trtílek čís.29, Josef Chlup čís.17, František Trtílek čís.33 a Jan Glaser čís.27 - členové obecního zastupitelstva.
Též v tomto roce obdržel místo nadučitelské ve svém kraji v Kotvrdovicích dosavadní učitel p. Ladislav Kučera, kamž se tento rok přestěhoval. Jeho odchodu občanstvo želelo, nebo ztrácelo dobrého a vzorného učitele a občana.
Rok 1908:
Po odchodu učitele p. Ladislava Kučery vyučoval na zdejší škole pan učitel Vítek František prozatimně. Místo definitivního učitele obdržel zde pan Karel Vosyka.
Co se počasí týká, byl tento rok neobyčejně suchý, duben, květen mokrý, 14.5. přišly kroupy a zastuzením uškodily obilí. Červen a červenec suchý, bouřek bylo mnoho s velkým bleskobitím, avšak bouře málo deště vydaly. 16.října zamrzlo a mrzlo až do polovice prosince. Krmiva pro dobytek bylo málo a obilí také málo.
Rok 1909:
Podzimní práce polní, které nemohly stran zamrznutí býti udělány, oralo se v lednu a únoru a měsíce březen a duben byly studené a mokré. Další měsíce bylo dosti teplo, vláhy dost, takže obilí bylo pěkné a krmiva pro dobytek hojnost.
Rok 1910:
Zima byla střídavá a celý rok vlhký, takže jetel polehlý až některé pohnily, obilí se na poli navázalo mnoho, jenže málo sypalo, brambory hodně pohnily.
V roce tomto jmenovalo obecní zastupitelstvo ve srozumění a k přání ostatních občanů pana Ladislava Kučeru, nám vždy milého a nezapomenutelného bývalého našeho řídícího učitele a nynějšího nadučitele v Kotvrdovicích u Jedovnic, jednohlasně čestným občanem obce Hlubokého na Tišnovsku, pro jeho zásluhy, které sobě po dobu jeho čtrnáctiletého působení co řidící učitel v obci naši získal, pak pro jeho snášenlivost, lidumilnost, milou a šlechetnou povahu a jeho laskavé chování se ku všemu obyvatelstvu obce naší.
V říjnu provedeny byli volby obecního zastupitelstva a zvoleni byli: Jakub Smetana -starosta, Josef Smíšek čís.19 a Jan Pokorný čís.24 - radní, Josef Chlup čís.17, Trtílek František čís.33, Chlup František čís.36, Hvízdal František čís.32, Pokorný Jakub čís.3 a Zeman Alois čís.37 - členové zastupitelstva.
Rok 1911:
Zima byla měkká a slabá, setí jarní počalo koncem března za dosti pěkného počasí, další měsíce byly obstojné, takže úroda byla pěkná.
Na podzim vyhořela stodola, tak zvaná "Panská", patřící velkostatku z Černé Hory, která stávala naproti čís.10 pod silnicí, na kterémž místě jest postaven domek čís.43. Jednu polovici měl najmutou p. Jan Pokorný, též měl postavenou na mlatebni žentorovou mlátičku, fukar a druhá polovice rozdělena na 4 díly; vše bylo plné, jednak nevymlácené obilí anebo sláma, a to vše lehlo popelem nebo stodola byla mezi zděnými pilířemi roubení dřevěné, střecha šindelová a na šindelu křidlice falcovka.
13.3.1911 usneseno obecním zastupitelstvem, že se věnuje pozemek t.zv. "Příhon" až po svodnici ke škole, a sice špice na "tělocvičiště" a ostatek na řádnou školní zahradu, avšak za tou podmínkou, budou-li se v této zahradě pěstovati skutečně stromky ovocné a v takové míře by toto pěstění ku vzdělání žáků jistě přispělo. Dále by vypěstěné stromky byly místnímu občanstvu za mírnější poplatek přenechány. Byl-li by však stromků přebytek a místní občané tyto odebrati nemohli, mohou se se svolením představenstva obce jinde prodati na uhražení výloh s pěstováním spojených. Práce této chytil se řádně tehdejší řídící učitel pan Karel Vosyka a školku rozdělil na záhony a na záhonech pěstoval ovocné stromky, zeleninu, květiny i hospodářské plodiny a žáky i žákyně cvičil a učil v tomto pěstování, což bylo a je panu Vosykovi pochvaly hodné. Nejen že založil a žactvo vyučoval v této školce, nýbrž má mnoho ještě zásluh za provedené a obětavé práce pro obec.
Druhá dosud neocenitelná práce pana řídícího učitele Vosyky bylo založení hasičského sboru. Hned po ohni, hoře na této straně vypsaného, zaopatřil stanovy
pro založení sboru a tyto stanovy předně měly býti obcí. Než tyto stanovy schváleny byly nadpoloviční většinou obecního zastupitelstva, dalo panu Vosykovi dosti práce.
Ti páni tehdejšího obecního zastupitelstva, kteří stanovy nechtěli podepsati, nebudou zde jmenováni. Jakmile byly stanovy obcí schváleny, byli též nadřízeným úřadem schváleny, takže dne
Rok 1912:
2.února svolal schůzi (pan Karel Vosyka), tuto schůzi zahájil následovně: poukázal na příčiny, které ho přiměly ku založení sboru pro rozvoj obce; uvítal přítomné a poděkoval ostatním členům, kteří mu aspoň morální podporu při založení sboru poskytli. Na to vyzval přítomné, aby se do sboru hasičského přihlásili, buď za členy činé nebo přispívající. Činých členů se přihlásilo 33, přispívajících 10. Nato podniknuta volba předsednictva, náčelnictva a výboru: Starostou sboru byl zvolen p. Augustin Růžička, revírník, náčelníkem sboru p. Karel Vosyka, správce školy, I.podnáčelníkem p. Jan Pokorný, obch.dřevem, II.podnáčelníkem p. Frant. Kašparec čís.16, tesař; členy výboru pp. Josef Trtílek, čís.2, Anton Chlup ml. čís.18 a Krejčí František; zbrojířem p. Josef Dvořák, kamenický mistr; četaři pp. Jan Glaser, Karel Kašparec, Jakub Pokorný, Eduard Chlup; trubači pp. Frant. Čermák a Václav Kašparec.
Když takhle sbor sestaven, pomýšlel náš dobrý Vosyka na stříkačku a výzbroj pro sbor, což byla ještě větší úloha jako založení sboru. Neustal ale v díle započatém a postupoval hrdině dopředu. Pořádány výlety, divadlo, novoroční přání roznášeno, a tak každá koruna se ukládala. Vyžádal si od různých závodů ceníky na stříkačky a výzbroj a pak konečně tento den
Rok 1913:
31.10. přijel zástupce firmy Jos.Vystrčila z Telče a s tímto uzavřena byla smlouva na zakoupení stříkače a výzbroje, a také tato smlouva hned podepsána všemi členy výboru za následujících podmínek: Firma Josef Vystrčil v Telči dodá našemu sboru pérovou stříkačku dle ceníku svého obrazce 1. čís.1 s příslušenstvím, výzbroji (se 420 bm hadic) za obnos 3.824 k. na úvěr, beze směnky a bez dlužního úpisu, jen na řádně podepsanou objednávku, na půl roku bez úroku, zbytek pak úrokovati se bude 6 % a spláceti libovolně, t.j. dle možnosti a stavu spolkové pokladny.
V tomto roce provedeny volby do obecního zastupitelstva a zvoleni byli: Pokorný Jakub čís.3 - starosta, Čermák Vojtěch, Chlup Josef čís.17, Karel Kašparec čís.6, Kotas Jan čís.1, Smetana Jakub, Chlup Antonín st. čís.18, Smíšek Josef čís.19 a Hvízdal František čís.32 - členové obec.zastupitelstva.
Rok 1914:
V tomto roce se mnoho událo. Sbor dobr.hasičů postavil hasičské skladiště.
Jaro počalo pěkným počasím, takže očekávalo i příznivé léto. Avšak nastaly změny.
První týden po Svatém Duchu zúčastnil se místní sbor dobr.hasičů u 4 požárů, a sice: ve Svatodušní pondělí k večeru ozvala se hasičská trubka a hlásí oheň přespolní.
Hořelo v Hajankách, kamž místní sbor se dostavil, od ohně přišel sbor zpět o čtvrté hodině ráno. V 8 hodin ráno v úterý zas hlásí trubač oheň přespolní, a sice na
Dlouhé Lhotě. Jelikož bylo veliké sucho byl sbor nucen i tam svou pomocí přispěti.
Ve čtvrtek v tom samém týdnu též ráno rozlehl se hlas hasičské trubky po vesnici se signálem oheň přes pole. Ohromné kotouče dýmu se vyvalovaly směr k Brňovu. Sbor nelenil a zase bleskurychle se vydal na cestu. Oheň byl v obci Bejkovicích. Pro velkou vzdálenost dostavil se sbor náš na místo požářiště pátý. Celkem se sjelo 20 dobrovolých sborů s 21 stříkačkami. Dík houževnaté práci veškerého hasičstva, že oheň lokalisován byl ač lehlo popelem 5 větších rolnických usedlostí, jinak následkem velkého sucha byla ohrožena celá vesnice. Od tohoto ohně vracel se sbor večer. Po těchto pracích byl každý bratr unaven, a sotva na druhý den začal každý za svým povoláním se o poledni rozcházeti, zase kolem třetí hodiny odpolední zní silno hasičská trubka, ale tentokráte nehlásí oheň přespolní nýbrž místní. Hasičstvo i obyvatelstvo sbíhá se z polí a lesů, slyšíc signál místního ohně. Hořela stodola, patřící Františku Pokornému čís.24 (synu po Janu Pokorném čís.24). To vše přinesl týden po Sv.Duchu.
V červnu pořádalo Sokolstvo "Slet" v Brně, sjelo se mnoho Sokolstva, jako Srbové, Bulhaři, Chorváti, a též i ze Spojených států. V nejvhodnější chvíli asi o 4 hodinách odp. dne 28.června, když nastupovalo Sokolstvo na cvičiště, vztyčeny byly na státních budovách černé prapory a hned hlášeno bylo, že zavražděn byl v Sarajevě nástupce trůnu mocnářství Rak.-Uherského. Hudby umlkly a cizí Sokolstvo dostalo rozkaz, aby hned opustilo zemi mocnářství Rak.-Uherského. Vše se v nejlepším klidu rozcházelo.
Od tohoto dne se počalo mezi lidem mluviti, že bude vojna. V červenci přišel na dovolenou od vojska Smíšek František, syn Smíška Josefa čís.19, a sotva byl polovici dovoleného času doma, byl telegraficky povolán k okamžitému nastoupení služby. Tímto povoláním bylo více utvrzeno, že bude válka, - a skutečně válka přikvačila. 2.srpna 1914 již opouštěla vesnici tak zvaná I.výzva vojínů, kteří na mobilisační rozkaz se musili každý k svému pluku dostaviti. Rád nešel nikdo, ale musilo se a doufalo se, že vojna dlouho nepotrvá. Mobilisovaná byla tak zv. I. výzva, do této I. výzvy patřilo mužstvo do 32 let. Druhá výzva mobilisována byla 6.září 1914. Celkem z obce v roku 1914 bylo povoláno 12 mužů, v druhé výzvě 4 muži, pak nastaly odvody starších a dosud neodvedených mladších i 18tiletých. Celkem bylo 41 mužů ve válce.
O mnohých se nevědělo, tu a tam některý psal ze zajetí, některý se vracel raněn, na zotavenou. Jak radostné bylo shledání, tak žalostné bylo loučení po vyléčení při novém odchodu na frontu. Během války padli tito: Petřvalský Vojtěch z čís.12, Glaser Jan z čís.27, Chlup Václav, četnický strážmistr z čís.18. Doma následkem války zemřeli: Kašparec Karel čís.6 a Trtílek Vladislav čís. 20. V zajetí byli: lesní Růžička Aug., Říha František čís.28, Pokorný Josef a Adolf, Chlup Eduard v Rusku. Pokorný Adolf byl úplně nezvěstný a teprve v roku 1927 dal o sobě první zprávu. Chlup Eduard, stolařský mistr čís.41 do zajetí přišel 10.března 1915 a navrátil se ze zajetí 10.ledna 1921. Pokorný Josef se dostal z Ruska do Itálie, kde vstoupil do Čsl. Legie a navrátil se jako legionář 1920. Trtílek František se navrátil z Ruských legií r. 1921. Lesní Růžička Aug. a Říha Frant. byli vyměnění jako nemocní, avšak znovu musili do fronty narukovati.
Utrpení obyvatelstva bylo hrozné a jen naděje, že bude lépe, že národu našemu nadejde okamžik svobody, usnadňoval snášeti bídy a strasti. Zpráva o převratu 28.října 1918 dostala se do Hlubokého druhý den, čemuž ani obyvatelstvo nechtělo uvěřiti, až zprávu potvrdil listonoš, který deně z Černé Hory do obce docházel. Hned bylo v obci plno radosti. Domů dostavovaly se ojediněle pouze starší ročníky, mladší musily konati službu a postupně došlo k jejich propouštění. Nejen mužstvo na bojištích dlící má trudné vzpomínky, co každý vytrpěti musil hladu, zimy v této kruté světové válce, ale i doma rodiny mají trudnou vzpomínku. Práce mužova všude
scházela, potahů nebylo, s dostatek chasy nebylo jen 14.-15. letých hochů a pole musila býti obdělána, takže po dobu války se vedlo rodinám hůře jako za doby robot.
Úroda byla zkonfiskována, muselo se odváděti obilí všechno, bylo ponecháno samozásobiteli 12 kg obilí na 1 měsíc a na jednu osobu. Na mletí byly vydávány u starosty úřední povolovací lístky, tento list odevzdal se ve mlýně s obilím. Špatně to dopadlo s mlynářem i s majitelem obilí, shledala-li revize (která byla ve mlýnech skoro denně), že je obilí více než na lístku uvedeno. Bylo veškeré obilí zabaveno a obě strany pokutovány. Lidé si zřizovali šrotovníky a vypomáhali si jak jen mohli.
Nejen že byly lístky na mletí, lístky byly na všechno - na cukr, kávu, maso, sádlo, petrolej, mýdlo, svíčky, chleba, zkrátka bez lístků úředních nic nikdo neobdržel. Též i lístků bylo zdostatek, ale zboží nikde.
Revize stíhala jedna druhou, a byli to různí pánové z okresů, četnictvo a vojsko.
Vojsko proházelo stodoly, kůlny, zkrátka všecko prohledáno. Lidé vyhledávali doupata různá, neboť na určené množství 12 kg na osobu a měsíc, nebylo možno žíti. Proto lidé vyváželi v hnoji do polí a do lesů. Před každou prohlídkou tohoto uschování povšimnul si zase ten, co neměl co schovávat a co mohl odnesl.
Též dobytek byl zrekvirován, hovězí, vepřové a telata, vše se odvádělo pro ten moloch militarismu. Máslo od 1 krávy se muselo odváděti 15 dkg měsíčně. Nejen obilí, brambory, seno, sláma bylo vojskem odebíráno, ale dobytek také byl vojskem odebírán. Občanstvo přišlo na mnoho patentů, ku příkladu mýdlo se dělalo doma, pivo se vařilo, tabák se pěstoval, cigora a káva se dělala, zkrátka si lidé pomáhali, jak jen mohli.
Rok 1917:
Dne 28.dubna 1917 byly sbírány zvony, mosazné kliky a vše co bylo mosazné. Na farním kostele v Huníně zůstal ten nejmenší zvonek, v naší kapli též sebrali vojáci zvonek - vážil 25 kg a letopočet zněl "St.Maria ora pro nobis (Svatá Maria oroduj za nás), 1748".
Rok 1918:
V tomto roku, jak zmíněno na str.18, v měsíci říjnu dostavila se radostná zpráva do obce o převratu.
V měsíci listopadu a prosinci řádila chřipka, která si vyžádala 4 oběti.
Rok 1919:
3.března počalo se s kolkováním bankovek a konečná lhůta byla 9.března.
V tomto roce prováděly se obecní volby podle nového volebního řádu do obcí, v obci naší konaly se též volby do obecního zastupitelstva v měsíci červenci. Podány byly 2 kandidátní listiny, a to sociálně demokratická a republikánská, žádná strana nežádala za poměrné zastoupení a tudíž zvolena strana sociálně demokratická, a
sice: Trtílek František čís. 33, Kašparec František čís. 16, Chlup František čís.8, Chlup František čís.36, Pánek František čís. 39, Kotouček Anton čís. 5, Jakeš Jan čís .38, Kreslík Josef čís. 30, Císař Josef čís. 15, Smetana Jakub čís. 25, Glaser Jan čís. 27, Kašparec Vácslav čís. 21.
Starostou zvolen Kašparec Vácslav čís.21, náměstek - Trtílek František čís. 33, radní - Chlup František čís. 8 a Kašparec František čís. 16. Členové Obecní finanční
komise páni: Vincenc Trtílek čís. 20, Smíšek Josef čís. 19, Chlup Antonín ml. čís. 18, Kašparec Karel čís.6, Pánek František čís.39, Císař Josef čís. 13.
V tomto roce podávaly se Seznamy majetku nemovitého a práv s nemovitostmi spojených k Okres.soudu v Tišnově.
Tohoto roku odstěhoval se nám nikdy nezapomenutelný řídící učitel p. Karel Vosyka. Na toto místo přistěhoval se jako prozatimní učitel p.Šikula František.
Rok 1920:
V roce tomto dosud se odvádělo obilí, brambory, dobytek, a též na lístky se dostávala mouka, cukr, petrolej. Zásobování už šlo hladce, ale dodávky se dosti špatně dodržovaly, za velké peníze se přec pod rukou nějaké obilí koupilo. Též i o palivové dřevo byli potíže. Obci bylo přiděleno od Okresní správy politické 95 m3 palícího dřeva z lesů místních, patřících velkostatku Černá Hora. Jak jsem se zmínil na str. 20, že odebrán byl z naší kaple zvon v roku 1917, až do tohoto roku byla vesnice beze zvonu. Umínil jsem si, že stůj co stůj musíme zvon míti, a také se stalo, požádal jsem některé ženy by převzaly úkol sběrací, a stalo se. Práce této chopily se pí. Kreslíková Antonie čís.30, Císařová Marie čís.13 a Mazancová Marie, cho hajného, t.č. zde ve službě. Sepsal jsem sběrací listinu, pak druhou, a sbírky dobrovolné se dobře vydařily, avšak sbírky se prováděly pouze v obci, avšak přec ještě peněz nestačilo. Vycvičil jsem místní mládež i starší a sehrálo se divadlo "Trestanci na Špilberku" neboli "Revírník Anton". Kus tento byl krásně podařen, návštěva byla veliká, mnoho z okolních vesnic, takže se dovršilo obnosu za zvonek. Také ve farnosti jsme na prvním místě obcí, která měla zvonek. Zvonek byl také podle církevních úkonů posvěcen, což prováděl důstojný p.farař Josef Fišer.
Přečetl 2.srpna 1929
Antonín Vlček,
dozorce Pamětní knihy
Rok 1921:
Rok tento byl neúrodný, oziminy byly lepší oproti jařinám. Zrno bylo prodáváno: pšenice za 300-400 Kč 1q čili 100 kg, žito za 300-350 Kč, ječmen 300-340 Kč, oves
280-340 Kč. Otavy nebyly žádné následkem sucha. V srpnu odstěhoval se prozatimní učitel p. Frant. Šikula do Malostovic a 9.srpna přistěhoval se nový řídící učitel
pan Ant.Vlček.
Co se týká živelních pohrom nebylo občanstvo ušetřeno, a sice 29. června odp. o 4 hod. přihnala se bouře s krupobitím a hodně poškozená byla trať "Javor" a "Jetelí" v třešňových sadech patřících velkostatku byly stlučeny plody třešňové i listí.
15.srpna v 9 hodin večer, když v hostinci u Smetanů byla taneční zábava, vypukl oheň u obchodníka p. Josefa Trtílka čís.2 a vyhořel chlév a kůlna, a jen obětavosti
hasičstva místního a z Újezda, též občanů, oheň uhasili a uchránili obytné místnosti, školní budovu a souseda Hvízdala Františka.
V měsíci říjnu musila obec poslati za účelem mobilisačním 2 koně a vůz pro zasobovací oddělení na Slovensko. Koně vydal p.Pokorný Jakub čís. 3 a p.Trtílek Alois čís. 29, vůz p. Pokorný Jakub. Koně tyto byly však poslány z Brna zpět a ponechány majitelům do zavolání, avšak na zavolání nedošlo neboť nastalo se sousedním Maďarskem utišení.
Ani v tomto roce ještě nebylo konec odvádění obilí; dodávkou povinných bylo 15 a dodalo se 47,60 q obilí.
Úprava veřejného zásobování obilím a mlýnskými výrobky pro hospodářské období 1921/1922 zněla následovně:
V zásadě na veřejné zásobování mají nárok od 4.září 1921 do 30.července 1922 osoby nemajetné, t.j. jednočlenné domácnosti s měsíčním příjmem 1.000 Kč, neb s maximálním týdením příjmem 230 Kč, dvou až čtyřčlené domácnosti s měsíčním příjmem do 1.500 Kč nebo týdením příjmem 350 Kč, pěti- a vícečlenné domácnosti s měsíčním příjmem do 2.000 Kč aneb maximálním týdenním příjmem 460 Kč.
Bez ohledu na výši příjmů jsou vyloučeni z veřejného zásobování držitelé pozemků, z nichž plodinový výnos stačí k úhradě vlastní potřeby na jistou minimální dobu, stanovenou blíže dle místních poměrů zemskou politickou spávou (Zemským hospodářským úřadem). Pro tyto spotřební dávka obnáší až na další týdně 11/2 kg mlýnských výrobků, z čehož připadá zpravidla 1 kg mouky chlebové a 1/2 kg mouky vařivé. Jakožto normální typ chleba stanoví se bochník o váze 1.400 gramů po upečení, vyrobený z 1 kg chlebové mouky. V měsíci červnu byl přidělován cukr na zavařování ovoce 11/4 kg na osobu.
Rok 1922:
Rok tento co se úrody týká byl přiměřený. V měsíci květnu bylo dokončeno u Okresního soudu v Tišnově řízení o dlouhodobých pachtech podle paragr. 17 zákona ze dne 27.května 1919 čís.318 Sb.zák. a nař. Zákonem tímto nabyli drobní dlouhodobí pachtýři od Velkostatku Černá Hora katastr Hluboké úhrnem půdy ve výměře 25 ha 41 arů 47 m2 za cenu 1.000 až 2.750 Kč za 1 hektar podle jakosti půdy.
12.července o 1 hod. odp. zamračila se obloha, dostavila se ukrutná bouře, blesk udeřil do štítu p. Pokorného Františka čís.24, štít se sesypal na střechu Mazance
Aloise čís.23 a hmotně ji poškodil. Bouře tato provázena byla krupobitím, kroupy sypaly se s deštěm, takže obilí poškozeno bylo průměrně 30%. Za to však na okolí byl smutný pohled v sousední obci Lubě sebrala voda půl hospody a chlévy Staňkovy. Voda přivalila náhle a v takovém množství, že rodina hostinského p.Kroupy, dlící u oběda nemohla vyskákati oknem na protější zahradu, tak sestra hostinského utonula ve světnici, nalezena byla ve světnici v bahně, kterého bylo půl metru ve světnicích. Tato dravá voda nesla celé stromy vyvrácené, klády, dřevo tesané, vozy, mlátičky, šatstvo atd. Při této katastrofální povodni pracovalo hasičstvo z naší obce při záchránných pracích za vedení velitele br. Čermáka Vojtěcha.
Ceny obilí udržovaly se jako v roce minulém. V září vyskytla se slintavka a kulhavka u hovězího dobytka, avšak vzdor dodržování nařizovacích předpisů, bylo zamořeno dobytka pouze v sedmi chlévech.
Druhá polovice roku mokrá.
Rok 1923:
Zima mírná, největší mrazy od 5.ledna do 25.ledna -12°C. Setí jarního obilí počalo v polovici března. Léto bylo pěkné, takže i ovoce se udařilo. Obilí se prodávalo:
pšenice 250-300 Kč, žito 230-280 Kč, ječmen 180-200 Kč, oves 140-175 Kč.
V září odbývaly se volby obecního zastupitelstva. Jelikož podána 1 kandidátní listina Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, zůstalo
následující zastupitelstvo: starostou Trtílek Josef čís.2, náměstek starosty Chlup Antonín čís.18, členové obecní rady - Glaser Jan a Císař Josef čís.13 a členové
zastupitelstva - Čermák Vojtěch, Pokorný Jakub, Chlup František čís.8, Trtílek Alois čís.29, Pánek František, Chlup Eduard, Zeman Alois, Kašparec Václav. Členové obecní finanční komise: Pokorný Jakub, Panáček Karel, Čermák František, Zeman Alois, Chlup Eduard, Chlup Josef čís.17. Pokladníkem Zeman Alois.
Rok 1924:
Zima potrvala do polovice února při menším mrznutí. Setí jarního obilí počalo v druhé polovici března. Žně byly mokré.
V březnu podávaly se přihlášky ke Stát.Pozemkovému úřadu, ve kterých se žádalo za příděl zabrané půdy. Věc tato protáhla se
Rok 1925:
Až do roku 1925, kdy nabývatelé půdy již v tomto roku počali obsívati. Zákonem Záborovým bylo přiděleno drobným uchazečům 39 ha, 42 árů, 25 m2. Za 1 ha se platilo 1.750 až 4.000 Kč podle bonity. Velkostatku byly ponechány budovy čís.10 a 12 a pozemky následující: parcelní čísla 54, 58, 59, 67, 66, 19, 20, 344, 343/1, 63, 23, 22, část 333 a 32.
Rok 1926:
Zima mírná, zaseté oziminy dobře přezimovaly, a též léto bylo příznivé.
Ceny obílí se udržovaly: pšenice 200-230 Kč, žito 180-220 Kč, ječmen 180-200 Kč, oves 170-190 Kč.
Rok 1927:
Zima krátká a suchá, mráz od 18.prosince do 22.ledna, nejvyšší -14 °C. V únoru pěkné slunné počasí, zato však v dubnu a sice 7. napadl sníh, ale během dvou dnů roztál a nastalo pěkné počasí. V červenci postihlo obec slabší krupobití průměrně 15 %.
2.července náhlou smrtí zemřel starosta obce Trtílek Josef čís.2. Úřad prozatímně převzal náměstek Chlup Antonín čís.18, pak zvolen byl Glaser Jan za starostu a členem obecní rady Chlup František čís.8.
V prosinci konaly se volby obecního zastupitelstva a komisí. Zvolení byli: Čermák Vojtěch, Chlup František čís.8, Trtílek Jaroslav, Kašparec Václav, Pokorný Jakub a Panáček Karel, za stranu Republikánskou domkařů a malorolníků a Hvízdal František, Kašparec František čís.16, Mazanec Alois, Smíšek Ladislav, Glaser Jan a Císař Josef čís.15, za stranu Zemědělskou, politicky neorganisovanou skupinu. Starostou zvolen byl Trtílek Jaroslav, náměstkem Čermák Vojtěch a členové obecní rady Glaser Jan a Císař Josef čís.15. Volba tato prováděla se lístky za přítomnosti zástupce Okresní správy politické panem Antonín Vlčkem, řídícím učitelem.
Členové Obecní finanční komise: Kašparec František čís.16, Kašparec Václav, Císař Josef čís.13, Chlup František čís.8, Chlup Antonín čís.18 a Balák Josef.
Rok 1928:
Zima mírná, se setím se počalo počátkem března, během léta při bouřlivém počasí padly v červnu a červenci slabo kroupy, škody byly nepatrné 10-15 %. Po všechny léta, ve kterých byla obec poškozena krupobitím, nejvíce vždy byla poškozená ta podle místního názvu "Čihadlo", "Horka" a "Tabule".
Počátkem prosince počalo mrznouti - 2°C, 7.12. - 9°C, 13.12. - 13°C, kolem 20.12. - 20°C. Ve svátky vánoční bod mrazu poklesl na -8°C, ale koncem měsíce prosince zase zima se počala stupňovati.
Rok 1929:
Takže 10.ledna zase teploměr počal klesati a zaznamenáno -34° až -37°C. Též často sněhové vánice se opakovaly, tvořily se závěje, že cesty a silnice musely býti
prohazovány. Tato krutá zima jaké není pamětníka potrvala do druhé polovice měsíce března. Byli obavy, že dostaví se jarní povodně z tak velkého množství sněhu,nestalo se tak; sníh pomalu roztál a voda nižádných škod nezpůsobila. Za to stromoví zimu tuto odneslo, pně u třešní, karlatin i štěpů byly mrazy roztrhány a během léta velké procento uschlo.
Se setím se počalo k polovici dubna. Počátek žní byl mokrý, pak ale nastalo pěkné počasí. Úroda byla přiměřená. Místy zase byla obec poškozena krupobitím. V červnu při bouři v trati "Za horama" stlučeno obilí 80%, "Čihadlo", "Horka" 40%.
Mimo krupobití navštívil nezvaný host obec. 16.března o 121/2 hod. vypukl oheň u Vilheminy Pokorné čís.7 ve stodole, která lehla popelem, část chlévů, pak Říha
František tomuto shořela kůlna, chlév a část obytného stavení, zásoba jako sláma, jetel, polní nářadí. Dále stodola Pánka Františka a Mihule Ferdinanda i se všemi zásobami. U ohně pracovalo místní hasičstvo, pak přijel sbor z Unína, Malé Lhoty a Rohozce. K 16. hodině podařilo se oheň zdolati a uchrániti druhé přilehlé stavení od ohně.
Dne 24.května zemřel pan Vlček Antonín, řídící učitel. Jako prozatimní učitelka nastoupila slečna Staňková Julie.
Léto i podzim byly suché a na podzim bylo mnoho myší, které zle řádily na polích.
Obilí se prodávalo přede žněmi: žito 130-140 Kč, pšenice 155-170 Kč, ječmen 100-110 Kč, oves 90-110 Kč. Dobytek: hovězí mladší březí 2.000-3.000 Kč, selata, pár 180-250 Kč, prasata výseková 8-9 Kč mrtvé váhy.
Jelikož okolní obce Unín, Rohozec zaváděly elektrický proud, usneslo se obecní zastupitelstvo podati žádost Západo-Moravským Elektrárnám o zavedení elektriky do obce.
Rok 1930:
Zima mírná a střídavá, největší mráz byl v lednu -18°C a potrval 14 dnů. Setí počalo koncem března, stromy dobře odkvetly, úroda na polích byla pěkná.
Obilí kleslo na ceně a prodávalo se: žito 90-100 Kč, pšenice 135-145 Kč, ječmen 90-100 Kč, oves 85-100 Kč.
V září počala vyučovati ve škole slečna Vlasta Ramachová z Nedvědice. V listopadě počaly Západo-Moravské Elektrárny se stavbou rozváděče (transformátoru).
Rok 1931:
V lednu počalo se stavbou sloupů pro elektrické vedení. 2.února byl puštěn první proud a rozžehnutí světel a na oslavu odbyla se zábava tak zvaná "první
rozsvícení". Obci, hlavně obecnímu zastupitelstvu, nastala těžká práce s obstaráním peněz na zaplacení Západo-Moravské Elektrárně za provedené práce. Vypůjčka podařila se na Lipůvce v Reiffeizence, a sice obec vypůjčila 99.400 Kč na 6 %.
Květen: Trtílek Josef z čís.2 dosáhl profesury pro střední školy ve věku 24 let.
Definitivním učitelem pro obecnou školu v Hlubokém byl jmenován Mazáč Leopold z Doubravníka.
V listopadě byla pronajata obecní honitba, kterou měl do tohoto roku vydraženou Velkostatek Černá Hora za roční nájem 450 Kč, 10 kusů ovocných stromků a 5m3
palivových dřev. Nyní vydražil tuto honitbu pan Smíšek Ladislav, rolník čís.19 z Hlubokého za roční nájem 3.410 Kč mimo náhrad za škodu zvěří způsobenou. Obecní honitba byla do tohoto roku ve výměře 138 ha, nyní se zvětšila o 64 ha 83 áry 72 m2, a to pozemky, které nabyli malí zemědělci dlouhodobými pachty a zákonem záborovým.
Na podkladě zavedení elektriky do obce, domluvili se páni Trtílek Jaroslav, čís.20, Smíšek Ladislav čís.19, Trtílek Alois čís.29, Chlup Antonín čís.18 a Krejčí Metoděj čís.33 a zavedli si vodovod na pohon elektrický. Vodu pobírají ze studně, která se nachází ve zmoli, jejiž majitelem je pan Jaroslav Trtílek čís.20.
Co se úrody týče, bylo velké sucho a úroda špatná. Nejvíce poškozeným byla poskytnuta státní pomoc a obec obdržela pro tyto 20q žita, 10q pšenice k setí. Též byla sleva na dani 40% obratové a 50% pozemkové.
V prosinci zahájeny volby obecního zastupitelstva a předloženy dvě kandidátní listiny, a sice "Domoviny" a sociálně demokratická. Zvolení byli Smíšek Ladislav
čís.19, Pokorný Jakub čís.3, Trtílek František čís.7, Císař Josef čís.15, Trtílek Alois čís.29 za domovinu a Krejčí František čís.43, Mazanec Alois čís.23, Zachoval Jan čís.42, Zhoř Jan čís.31 za stranu soc.demokratickou. Starostou obce pak zvolen Smíšek Ladislav čís.19, náměstek starosty Krejčí František čís.43, radní Císař Josef čís.15. Finanční komise, předseda: Trtílek František čís.7, členové: Mazanec Alois čís.23, Chlup Antonín čís.18, Glaser Jan čís.27.
Rok 1932:
V lednu konal přednášku v obci zemský zahradník z Tišnova pan Mlčoch o pěstování ovocných stromů a zeleniny a jak hubiti puklici švestkovou a jiné škůdce. Poukázal mimo jiné na vládní nařízení č. 104/31 kdež je nařízeno, že v obci musí býti stříkačka ku stříkání stromů. Obecní zastupitelstvo vzalo toto v úvahu a v nejbližší schůzi se usneslo stříkačku zakoupiti. Koupila se stříkačka o obsahu 30ti litrů za 880 Kč.
V únoru bylo provedeno zaknihování pozemků přidělených drobným uchazečům St.Pozemkovým úř. r. 1925 a jsou to přídělcí z Hlubokého, Lubě a Unína.
Jména přídělců z Hlubokého:
Císař Josef čís.13 parc.č. 47/6 role 0,9576 ha
Císař Josef čís.15 " 70/1 louka 0,0638 ha
" 85 role 0,3830 ha
Čermák Vojtěch čís.26 " 52/1 role 1,9577 ha
" 56/1 zahr. 0,5900 ha
Krejčí František čís.43 " 340/6 role 0,9583 ha
Chlup Eduard čís.41 " 102/1 role 1,1891 ha
Chlup František čís.36 " 331/7 role 1,3348 ha
" 334/4 role 0,1701 ha
Chlup František čís.8 " 340/5 role 1,0257 ha
" 298/3 louka 0,1116 ha
Kašparec František čís.16 " 22/9 role 0,1153 ha
" 23/9 role 1,2647 ha
" 70/1 louka 0,1664 ha
" 340/7 role 0,6151 ha
Kašparec František čís.34 " 333/11 role 0,4829 ha
" 334/8 role 0,1220 ha
Kašparec Václav čís.21 " 73 role 0,6776 ha
" 333/4 role 0,7817 ha
" 333/14 role 0,3843 ha
" 334/11 role 0,1377 ha
Kotouček Antonín čís.5 " 333/13 role 0,5472 ha
" 334/10 role 0,1466 ha
Kreslík Josef čís.30 " 333/8 role 1,3418 ha
" 334/5 role 0,1466 ha
Obec Hluboké " 47/11 polní cesta 0,0646 ha
" 52/2 role 0,0517 ha
" 56/2 zahrada 0,0538 ha
" 68 l.c. 0,0223 ha
" 70/4 louka 0,0323 ha
" 72/4 p. 0,5062 ha
" 102/3 r.c. 0,0688 ha
" 72/5 p. 0,0732 ha
" 298/5 louka 0,0257 ha
" 298/12 louka 0,0851 ha
" 301 louka 0,0227 ha
" 340/8 r.c. 0,0516 ha
" 340/9 r.c. 0,0905 ha
" 502 p. 0,1129 ha
Panáček Karel čís.22 " 3/1 stav. 0,0406 ha
" 10 zahrada 0,1097 ha
Pánek František čís.9 " 333/10 role 0,7140 ha
" 334/7 role 0,1668 ha
Pokorný Jakub čís.3 " 291 role 0,1101 ha
" 298/2 louka 0,1106 ha
" 333/1 role 1,5613 ha
" 334/3 role 0,6375 ha
Říha František čís.28 " 340/4 role 0,5662 ha
" 342/3 nep 0,0864 ha
" 349 role 0,5776 ha
" 367/1 p. 0,0374 ha
Smetana Jakub čís.25 " 340/3 role 1,1262 ha
" 342/2 nep. 0,0938 ha
Trtílek Alois čís.29 " 305/2 louka 0,2767 ha
" 307 louka 0,0604 ha
" 333/9 role 0,9153 ha
" 334/6 role 0,1879 ha
Trtílek František čís.33 " 333/5 role 1,0246 ha
Trtílek František čís.7 " 333/6 role 1,1844 ha
Trtílek Jaroslav čís.20 " 47/4 role 0,9502 ha
" 72/1 role 0,0837 ha
Trtílek Josef čís.2 " 290/1 role 0,5300 ha
" 340/1 role 1,1072 ha
" 342/1 nep. 0,0363 ha
Zeman Alois čís.37 " 302/1 louka 0,6637 ha
" 306 role 0,0543 ha
Zhoř František čís.35 " 47/8 role 1,0289 ha
" 47/12 role 0,0647 ha
" 44/2 role 0,2881 ha
Zhořová Marie čís.31 " 333/12 role 0,5231 ha
" 334/9 role 0,1493 ha
Jména přídělců z Lubě:
Baláč František " 333/2 role 1,2484 ha
" 334/2 role 0,0102 ha
Šuman Čeněk " 333/3 role 1,0958 ha
Vlach František " 311/2 p. 0,0969 ha
Jména přídělců z Újezda:
Klíma Karel " 298/4 louka 0,1504 ha
Kozelek Jaroslav " 298/6 louka 0,0022 ha
Kovář Alois " 298/9 louka 0,1006 ha
Kučera Josef " 298/7 louka 0,0018 ha
Matal Josef " 298/8 louka 0,1504 ha
Válka František " 298/10 louka 0,0785 ha
Vitoul František " 298/1 louka 0,1005 ha
Jména přídělců z Unína:
Komárek František " 40/1 role 0,4202 ha
Krejčová Emilie " 38/10 role 0,3818 ha
Jména přídělců ze Žernovníka:
Dvořák Josef " 44/4 role 0,0316 ha
" 47/1 p. 0,1338 ha
" 47/5 role 0,3429 ha
" 47/9 role 0,2504 ha
" 50 lom 1,1953 ha
Celkem bylo přiděleno a zaknihováno hoře jmenovaným 37,9420 ha
3.května 1932 Trtílek Josef čís.2, jak již poznamenáno dosáhl profesury pro střední
školy v roce 1931, byl tohoto dne promován na doktora přírodních věd jako asistent
při Masarykově universitě ve věku 25 let. Při promování byl přítomen na pozvání za
obec Smíšek Ladislav, starosta obce. Jest to chloubou obce, že jmenovaný v tak
mladém věku byl promován na doktora přírodních věd.
Rok tento co se úrody týče byl přiměřený: mrazy počaly kolem 10.prosince, po tomto
dni se počasí zhoršovalo, takže stromoví počalo obrůstati silně jinovatkou, což
mělo za
Rok 1933:
následek katastrofálních škod. Pod tíhou jinovatky byly smrky, jedle, bory
spřeráženy až 30cm silné v průměru. Zpracovati se nemohlo zpřerážené dřevo všechno
pro velké množství a bude se pokračovati se zpracováním zase v příštím zimním období
1933-1934.
Na základě přídělového zákona bylo ponecháno Státním Pozemkovým úřadem v
katastrálním území Hlukoký ležících a ku deskovému statku Černá Hora vložka č. 397
z.d. náležejících budov a pozemků Morici Friessovi a Terezii Morzín Černínové,
následující:
1) Nový Dvůr čís.12 i se stodolou;
2) pozemky parc.čís. 23/1, 58, 54, 59, 67, 66, 19, 63, 22/1, 21, 333/15, 343/2,
343/1, 344/1, 72/6.
Tento dvorec i s pozemky označenými koupil od majitelů p.Friesse M. a Terezie Morzin
Černínové pan profesor Dr. Vysoké školy zvěrolékařské v Brně Kučera Cyril.
Řídící učitel Mazáč Leopold byl na vlastní žádost přesazen do Maňové u Doubravníka.
Tento řidicí učitel pořádal besídky, přednášky se školními dětmi ku dním 7.března,
28.října, t.j. 7.března k narozeninám pana presidenta T.G.Masaryka a 28.října Den
osvobození. Místo jeho nastoupil řídící učitel pan Kudláček Václav ze Všechovic.
Druhá polovice tohoto roku byla suchá a následkem sucha se rozmnožily myši tak, že
zaseté oziminy byly zničené na 60%. Jetele byly rozryté a vypadaly jako poorané.
Zima je mírná, z počátku prosince deštivo, což působilo na hynutí myší. Ač v celé
obci se myši trávily, nebyly k vyhubení, až mokrým počasím byly vyhubeny.
Rok 1934:
Setí počalo koncem března, pak celé jaro a léto následovalo sucho, takže obilí,
jetele; takže podle odhadu pro podávání žádostí na slevu daně činilo poškození u
žita a pšenice 80%, u jetelů 100%, u ječmenů a ovsů 60%. Jetelů vůbec nebylo, na
což mimo sucha byly zničeny myšmi v podzim 1933.
Zemědělci museli kupovati krmivo pro dobytek a byli nuceni dobytek odprodávati. Na
tuto živelní pohromu byla zemědělcům udělena státní podpora a sice na každých 1.000
Kč odhadnuté škody 30 Kč.
Ještě roku předešlého (1933) prodávali zemědělci obilí volně na trzích, konaných ve
větších městech, jednou týdně. V Tišnově odbýval se trh každé pondělí a prodávalo
se za následující ceny: pšenice za 115-130 Kč, žito za 75-85 Kč, ječmen 60-70 Kč,
oves 50-60 Kč. Tyto nízké ceny byly katastrofální pro zemědělce, vzdor předchozích
neúrodných let, jež byla postižena naše obec, neměli zemědělci ani za tak malé ceny
obilí na prodej, následek toho se dostavoval. Daně museli zůstávati dlužni, kdo měl
výpůjčku sotva na úroky nastřádal, všeobecně řečeno, dluhy na každém majetku
rostly. Berní úřad nechal zanésti nezaplacené daně do pozemkové knihy, přitom ale
vyslán byl tak zvaný exekutor, který zabavil buď dobytek neb polní a domácí nářadí.
Též postupovala nazaměstnost dělnictva. Následkem nízkých cen za obilí, zaveden byl
Vládním nařízením č. 137/34 tak zvaný obilní monopol a určeny ceny jednotlivých
druhů obilí. Obilním momopolem byly zrušeny trhy a zemědělci nesměli obilí volně
prodávati, nýbrž museli obilí prodati jen tak zvané obilní společnosti, které byly
vládním nařízením k tomuto účelu schváleny. Za obilí stanoveny ceny: pšenice 160
Kč, žito 120 Kč, ječmen 118 Kč, oves 105 Kč za sto kilogramů. Tyto ceny vyplácely
se ode žní do polovice prosince, od druhé polovice prosince až do žní připlácelo se
na obilí každý měsíc, takže příplatky činily ku žním až 10 Kč na sto kg. Zemědělec
mohl obilí dodati kdy chtěl, ale musel ohlásiti do 16.prosince, kolik obilí dodá po
dni 16.prosince.
V tomto roce pořádal Sbor dobr.hasičů jeden výlet, 1 divadlo a pan řídící Kudláček
Václav se školními dětmi 3 besídky, k 7.březnu, k 28.říjnu a vánoční.
Rok 1935:
Sbor dobrovol.hasičů sehral divadelní kus pod názvem "Jeho veličenstvo láska" za
vedení p. Kudláčka Václava, řídícího učitele. Čistý zisk z tohoto divadla činil 161
Kč 45 hal. a odevzdán sborové pokladně.
22.března zakoupil Sbor hasičský dvoukolovou motorovou stříkačku od firmy Josef
Vystrčil a syn v Telči za obnos 24.000 Kč. Dosavadní čtyřkolovou ruční stříkačku
vzala ona firma za 4.000 Kč na protiúčet.
V dubnu počala obec s rozšířením rybníka s postavením opěrného zdiva z kamene a
vydlážděním dna kamenem, část kamene darovali občané z Unína.
26.listopadu podal starosta Smíšek Ladislav resignaci.
Rok tento, co se úrody týká, byl průměrně suchý, takže krmiva pro dobytek bylo
málo. Občané vysazují hodně ovocného stromoví.
Rok 1936:
10.února byl zvolen starostou obce za resignujícího Smíška p. Císař Josef čís.15.
6.března jako léta minulá zapálena byla hranice, t.zv. Masarykova vatra a v den
svátku pana presidenta Osvoboditele T.G.Masaryka zpestřil oslavu tuto řidicí učitel
p. Kudláček Václav pořádánim besídky školními dítkami. Sehráli ochotníci divadelní
kus "Závě" za vedení p. Kudláčka Václava a čistý výnos 208 Kč odevzdán hasičské
pokladně.
Též v tomto roku bylo vysázeno mnoho ovecného stromoví, vysázeny i volná pole.
Setí jarní počalo začátkem měsíce dubna a pro pohodlné a pěkné počasí byly práce
brzy skončeny. Žně byly obtížnější, neboť častější deště znemožňovaly práci a také
jedna třetina obilí porostla na poli.
Rok 1937:
Největší mrazy -18°C byly v měsíci lednu, pak v jaře stromy odkvetly bezvadně a
udařilo se i dosti ovoce. Co se úrody týče, byla dobrá, ale na podzim se rozmnožily
myši velkou měrou a ničily zasetá pole i jetele, a to mělo za následek v příštím
roce,
Rok 1938:
že jetele se musely zaorati a též i mnoho obílí ozimého. Měsíc březen byl slunný,
duben studený a většinou sněhové přeháňky. V květnu teprve počaly kvésti stromy a
koncem května byla částečná mobilisace.
Viděl: 20.3.1952
Josef ------, oui
Nečitelný podpis,
okr.knih.inspektor
10.10.1952
Kronika obce Hluboké Dvory, sv. 1
Obec - kronika 1 7.8. 2004
Historie obce Hluboké
(Přepsáno z "Vlastivědy Moravské" II. Místopis, Tišnovský okres, napsal: Václav
Oharek, 1923.)
Katastr (440 ha) a politická obec severovýchodně (11km) od Tišnova leží částečně na
rovině, větší část na stráni. Dolní částí osady protéká potůček, jenž se vlévá do
potoka Lubského. Náves jest malá, nepravidelná. Vedou do ní tři cesty. Domy stojí
většinou osaměle, jen některé těsně podél sebe, na ulici průčelím a málokteré
štítem. Rolníci většinou v horní části osady, chalupníci naopak dole, na severu. 4
familianti mají po 40 měrách výsevku, které odkoupili od panství Lomnického. Před
některými domy jsou zahrádky, před jedním jest výstupek zv. "pavláčka". Stavěny
jsou z nepálených cihel, z kamení a něco málo z pálených. Dva domky jsou dřevěné.
Zahrady a okolní stráně jsou plny ovocných stromů. Panství tu má dvě velké štěpnice
ovocné "Zahrada" zvané. Studně jest v obci jen jediná zv. "Krb". Stěny studny tvoří
kmen dubový, který ke dnu se zúžuje. Byl prý to silný dub, dutý, jehož předkové
ušili k vytarasení studně.
Hluboké jest osada prastará; nasvědčuje tomu mnoho kamenných nástrojů, seker a
pod., které se tu a jinde na polích nalézají. Ves patřila vždy k panství hradu
Trmačovského a dějiny její jsou totožny s osudy hradu.
Roku 1368 upsal Jakub z Trmačova manželce své Anně na 3 lánech v Hlubokém 25 hřiven
grošů jako věno a po 5 letech prodal Vícek z Vážan Zbyňkovi z Hlubokého ve vsi
Vážanech činžovní lán. Avšak ves nezůstala vždy při tomto panství, aniž celá jen
jednomu panství náležela; na př. část vsi patřila k panství černohorskému r. 1390,
kdy upsal Vaněk z Boskovic své manželce Martě na svých statcích: Černé Hoře a vsech
k ní náležejících 100 hřiven roční činže jako věno, jmenuje se též podíl na Hlubokém
a Trmačov (Zem.desky, b.VII 712)
Jiný díl vesnice r. 1399 prodal Ondřej z Trmačova Přeškovi z Trmačova a Anně, matce
jeho, totiž dva dvory alodiální a 5 činž.lánů s přísluš. (Z.d. b.VIII 305) R. 1464
zapsal Markvart z Lomnice Markétě z Boskovic, manželce své, 500 kop grošů věnem na
statcích svých a svého bratra Jana z Lomnice, olomouc.probožta, na Malostovicích,
Dolní Loučce, Žďárci, Vratislávce, Huníně a 1 člověku v Hlubokém (Z.d. b.XIII 187).
R. 1481 koupil Markvart z Lomnice od Jana Babky ze Senice zpustlý již hrad Trmačov
s poplatníky v Huníně a 1 člověkem v Hlubokém (Z.d. b.XI fol.18). Odtud ves
rozdělena na části lomnickou a černohorskou. Při prodeji panství černohorského r.
1549 Václavu z Boskovic jmenuje se část vsi Hlubokého jako díl panství
černohorského, při kterémž zůstalo (Z.d. b.XXV fol.63).
Díl lomnický. R. 1667 přiznala vrchnost zde 1 celolán, na němž byl Jíra Řepka, po něm
Jakub Řepka, r. 1749 patřilo Jakubu Drtílkovi (snad Trtílkovi) 361/2 m. polí, 5/8 m.
zahrady, 3 m. úhoru, 2 m. pastvin, 12 6/8 m. lesa a luk pod 11/2 vozu sena. Trati
sluly: U Trmačova, Padělek, Na Nivě, na prostřední trať, na Zobolkách (Sobůtky). Díl
užíval pečeti Rašova. R. 1839 bylo zde 5 domů s 35 obyvat.
Díl černohorský. Dle přiznání vrchnosti byly tu r. 1667: celolán Martina Havelky se
70 m. polí a 21/4 m. lesa. (Havel Kroupa a Jakub Kroupa) po 16 m. Z celolánu (č.10)
udělala si r. 1775 vrchnost druhý dvůr, jenž r. 1775 měl 72 6/8 m. polí, 23/4 m.
pastvin a 3/4 m. lesa. 1/4 láníce (Jakub Procházka č.3 a Karel Tříska č.19 měli po
201/2 m. polí.
Díl boskovský. R. 1749 byl na díle 1/2 láník (č.12) Martin Hnilička a po něm Tomáš
Hnilička, jenž měl 501/2 m. polí, 11 m. úhoru, 97 m. lesa a podsedník (č.20), Jan
Hnilička s 13 6/8 m. polí. Do roku 1839 přibylo 13 domků na obecním. Všech
poddaných 87.
Po sloučení všech dílů v celek bylo v obci r. 1900: 40 domů a 223 čes. a kat.
obyvatel, r. 1921: 41 domů, 212 č. a kat. obyvatel.
Trati: Na příhoně, u Vápenice, Nad Loučkama, prostřední Chloum, zadní Chloum,
Padělek dolní, na Nivě, na Chobotě, u Domanína, v Domaníně, u Bařiny, v Horkách, na
Kopajnách, na Úlehlách, u Havírny, Padělek horní, Sobůtky, nad Domem, u Křížka,
Zahrady, Loučky, Čihadla, u Chrástky, na Horce, u Boří, na Tabuli, Dlouhý kus a
Jetelí, Rakovce.
Z katastru je 208 ha polí, 2,96 ha luk, 6,51 ha zahrad, 28 ha pastvin, 182 ha lesa.
Na starší (1788) obecní pečeti jest znakem pluh a kolem nápis: Obec Hluboky, na
novější týž znak, ale nápis: Obecní úřad v Hlubokém.
Dvůr černohorský jest v dolní části obce. Jsou tu vlastně dva dvory, "starý a
nový". Starý jest při panství od dob nepamětných. Nový dvůr, původně poddanský
celolán, držel před 80 lety (1840) Siegwert, pak Gutbauer, na to Kchyner, dále
Šúra, konečně advokát Beneš, od něho asi r. 1868 odkoupilo jej panství černohorské.
Ves patří k farnosti hunínské, poštou do Černé Hory. Do r. 1882 tvořila s blízkou
osadou Lubě (okr.Blansko) obec politickou. Do 1.prosince 1898 patřila ves k okresu
blanenskému, odtud jest u Tišnovska.
Škola: Ves bývala přiškolena do Hunína. R. 1892 vystavěna dnešní budova obcí za
6.100 zl. Knihovnu školní (47 sv.) a učitelskou založil Ladislav Kučera 1.učitel.
Dítek 49.
Kaplička se sochami p.Marie a sv. Jana Nep. Jest z r.1838 nákladem obce. Jižně od
vesnice na pastvisku na Úlehlách stojí starý kamenný kříž do země napolo zapadlý.
Obyvatelstvo živí se nejvíce rolnictvím.
V min.století učiněny pokusy na kopání uhlí v Rakovcích, u Studýnky a na Balačkách.
Něco uhlí nalezeno.
V r. 1911 přišlo se ve vsi při kopání základů na hrnec stříbrných peněz ze 17. a
18.stol.
Kronika obce Hluboké Dvory, sv. 1
Obec - kronika 1b 7.8. 2004
Hrad Trmačov
(Zřejmě přepsáno z "Vlastivědy Moravské" II. Místopis, Tišnovský okres, napsal:
Václav Oharek, 1923.)
Znak dva volské rohy. Jz Hlubokého v lese na nepatrné horské ostrožině jsou
znatelny zříceniny tvrze Trmačova, jež bývala středem stejnojmenného panství k
němuž patřila i zaniklá ves Trmačov. Podnes stojí tu část kulaté věže (6m vys.)
obehnané příkopem 5m hlubokým, asi 100m dlouhým. Dle tvrze jmenovala se i vladycká
rodina. R. 1349 Havel z Trmačova dědičně odstoupil a daroval manželce své Přibce a
dětem svým ve vsi Skalici 3 lány, mlýn, 3 podsedky s lesy a loukami ve vsi Huníně 4
lány a v Hlubokém 3 lány se vším příslušen. (Z.d. b.I 94), týž pak následujícího
roku se svými bratřími Jakubem a Mikulášem spolčil se na půl tvrze a jedno popluží
11/2 lánu a podsedek se zahradami a lesy v Trmačově ležícími a na 5 lánů v Hlubokém
a na 2 lány a 1/2 podsedku rybáře v Lednici (Z.d. b.I 193). Anna dcera Jana z
Popic, manželka Hodslava z Hlubokého prodala a vložila v desky vše, co měla v
Trmačově a lán v Milonicích Ježkovi z Boskovic za 60 hř. k dědičnému držení r. 1350
(Z.d.. b.III 456), ač tomu vkladu odporoval Havel se svými bratřími řka, že vše co
Anna prodala Ježkovi, jsou Anně za věno upsány a že oni bratři na tom mají dědičně
20 hřiven (Z.d. b.III 457). R. 1368 zapsal v desky Jakub z Trmačova Anně, manželce
své na 3 lánech v Hlubokém 25 hřiv.grošů právem věnným se souhlasem bratří svých
(Z.d. b.V 107). Po třech letech prodali Domaslav z Tr. a Přešek bratr jeho,
Mikulášovi z Tr. a jeho dědicům v Trmačově tvrz, dvůr s poplužím, 3 lány, 2
podsedky a patronátní právo v Huníně s lesy a loukami za 130 hř.gr. (Z.d. b.V 411).
Za 2 léta zapsal Mikuláš z Tr. své manželce Elišce její věno na vsi Trmačově, kdež
měl tvrz a činži ze dvora s poplužím, s lesy, loukami, pastvami a se vším právem
jejž má na díle na podsedcích (Z.d. b.VI 25). R. 1390 díl Hlubokého a Trmačova
patřil k panství černohorskému neboť t.r. zapsal Vaněk z Boskovic své manželce
Martě mezi jiným co měl v Hlubokém a v Trmačově. Anna vdova po Jakubovi z Tr.
spolčila se s Ondřejem, svým synem, na věno své ve vsi Hlubokém (Z.d. b.VII 910).
Ondřej z Tr. přijal ihned svého bratra Markvarta z Tr. na své jmění na spolek (Z.d.
b.VII 976). Roku 1399 Ondřej z Tr. prodal svému bratru Přeškovi z Tr. a Anně matce
své, v Hlubokém 2 dvory alodiální a 5 lánů činž. se vším přísl. v dědičné držení
(Z.d. b.VIII 305). Roku 1407 prodali Petr a Mikuláš, bratři z Tr., Přechovi
(Přeškovi) z Tr. a jeho dědicům tvrz Tr. a ves pod tvrzí 3 lány, 2 podsedky,
hospodu s lesem a les zv. "Ochozy" s právem patronátním kostela v Huníně a vším
přísluš. (Z.D. b.IX 172). Roku 1437 spolčil se Ondřej z Tr. s manž. svou Markétou
na všechno své jmění (Z.d. b.XII 277) a Markéta manželka Ondřeje z Tr. přijala na
spolek Jana ze Senice na vše, co jí patřilo (Z.d. b.XII 278). Roku 1437 Mikuláš z
Tr. přijal na spolek Prokopa, svého staršího syna, na polovici dvora v Nezdenicích
(Z.d. ol.X 345). Mikuláš z Tr. měl za manželku Markétu z Nezdenic. R. 1466 Jan
Babka ze Senice pohnal Markvarta z Lomnice ze 100 hř.gr. dobrého stříbra, že drží
tvrz pustou a ves Trmačov, ježto já k tomu právo mám, a toho mi postoupiti nechce
(kn.půh. IV 224). Markvart z Lomnice úročil Janu Babkovi ze Senice 100 hř., jakož
jej byl pohnal z Trmačova a tím jej odbyl; načež Jan Babka ze Senice vložil
Markvartovi z Lom. hrad Trmačov pustý, patronát v Huníně a 1 člověka v Hlubokém
(Z.d. b.XI fol.18).
Spolumajiteli hradiska Trmačova a okolních pastvin a lesa jsou 4 rolníci z
Hlubokého: Chlup Josef č.d. 17, Chlup Antonín č.18, Čermák Vojtěch č.d.26 a Trtílek
Alois č.d.29. Část lesa se jmenuje v "Českých".
Na jižní straně jest příkop zasypán; strmí pouze zeď 2m silná a 10m vysoká,
vystavěná z drobného kamení. Co nezničil čas, o to se pokoušeli lidé, leč zeď
odolala. Pod troskami přišlo se na sklepy, jež však se probořovaly. Lid si
vykládal, že jest v nich hojně starého vína a že odtud vede chodba až do Černé
Hory. Nad hradem v poli přišlo se na základy budovy a nažly se tam střepiny starých
nádob a kuchyňského nářadí.
Seznam domu z roku 1820
Berní obec: Hluboký Kraj: Brněnský
Berní okres: Černá Hora
S e z n a m všech domů svrchu uvedené berní obce podle jednotlivých domovních čísel, vlastníků, bytů, druhů stavby, s klasifikací domů pro domovní daňi
Číslo domu
Hospodář
Druh domu
Světnic
Komor
Celkem
Roční daň
1.
Musil Josef
1/4 lán dům
1
-
1
20 krejcarů
2.
Hradecký Petr
domek
1
1
2
20 "
3.
Procházka Jan
1/4 lán dům
1
1
2
20 "
4.
Poláček Jan
domek
1
-
1
20 "
5.
Jakeš Jiří
domek
1
-
1
20 "
6.
Vater Ignác
domek
1
-
1
20 "
7.
Pokorný Martin
domek
1
1
2
20 "
8.
Niederle Josef
domek
1
1
2
20 "
9.
Kotlan František
domek
1
-
1
20 "
10.
Čermák: vrchnost
dvůr
2
1
3
20 "
11.
Kothbauer Jan
domek
1
-
1
20 "
12.
Kothbauer Jan
dvůr
3
1
4
1 zlatý
13.
Slavíček Bartoň
domek
1
-
1
20 krejcarů
14.
Obec
pastýrna
1
-
1
20 "
15.
Císař Jakub (uvedeno: Písař)
domek
1
-
1
20 "
16.
Tříska Václav
domek
1
1
2
20 "
17.
Čermák Ondřej
domek
1
1
2
20 "
18.
Trtílek Jakub
1/4 lán dům
1
1
2
20 "
19.
Tříska Václav
1/4 lán dům
1
-
1
20 "
20.
Trtílek Jakub
domek
1
1
2
20 "
21.
Baláš Jan
domek
1
1
2
20 "
22.
Trtílek Jakub
domek
1
-
1
20 "
23.
Kašparec Jan
domek
1
-
1
20 "
24.
Říha Josef (uvedeno: Břiha)
domek
1
-
1
20 "
25.
Baláš Šimon
domek
1
1
2
20 "
26.
Kubizňák Václav (uvedeno: Kubesňak)
domek
1
1
2
20 "
27.
Trtílek Jakub
domek
1
1
2
20 "
28.
Niederle Josef
domek
1
-
1
20 "
29.
Kalvoda Tomáš
domek
1
-
1
20 "
30.
Trtílek Libor
1/4 lán dům
1
1
2
20 "
Součet:
33
15
48
10 zlatých 40 krejcarů
Černá Hora dne 17.května 1820.
Josef Franz Cziwek, hospodář.ředitel, v.r.
Josef Petrowan, rentmistr, v.r.
Revidováno a obsah 10 zlatých 40 krejcarů nalezen správným.
Brno, 9.června 1820.
Anton Netter, krajský kalkulant, v.r.
Vypsáno z Moravského zemského archivu v Brně v roce 1971 Dr.Matějíčkem, Brno.
Seznam předepsaných přímých daní 1902 (v K. a h.)
Číslo domu | Jméno poplatníka | Celkem daň |
1 | Kotas Jan a Anna | 7,10 |
2 | Hradecký Tomáš | 10,55 |
3 | Pokorný Jakub | 20,12 |
4 | Kocourek Jan ml. | 3,22 |
5 | Císař Jan | 6,52 |
6 | Zemanová Josefka | 4,32 |
7 | Pokorná Františka | 6,16 |
8 | Krezlík František | 16,16 |
9 | Mihula Josef | 3,48 |
13 | Císař Josef | 6,66 |
14 | Obec | |
15 | Císař František | 10,90 |
16 | Kašparec František | 3,71 |
17 | Chlup Josef | 28,96 |
18 | Chlup Antonín | 49,94 |
19 | Smíšek Josef | 67,84 |
20 | Trtílek Čeněk | 41,56 |
21 | Baláček František a Marie | 7,56 |
22 | Kocourek Josef | 20,00 |
23 | Helán František | 34,98 |
24 | Pokorný Jan a Anna | 7,78 |
25 | Smetana Jakub | 24,75 |
26 | Čermák Jan | 15,54 |
27 | Glaser Jan | 3,40 |
28 | Říha František | 4,08 |
29 | Trtílek Josef | 35,12 |
30 | Jeřábková Marie | 3,00 |
31 | Zhoř Jan | 3,35 |
32 | Hvízdal František | 4,72 |
33 | Trtílek František | 13,14 |
34 | Pokorný Filip | 31,92 |
35 | Zhořová Anna | 3,06 |
36 | Chlup František | 10,04 |
Chlup Eduard | 4,17 | |
37 | Nýdrle Josef | 20,81 |
38 | Krezlík František | - |
39 | Kotas František | 0,73 |
40 | Škola | - |
Obec | 0,44 | |
Trtílková Anna a Františka | 0,56 | |
Kotasová Marie | 1,06 | |
Velkostatek Černá Hora | 711,72 | |
Velkostatek Lomnice | 13,84 | |
Procházka Václav | 4,00 | |
Jakeš Josef | 3,34 | |
Kašparec František (krejčí) | 2,00 | |
Kostel Hunín | 1309,31 | |
Kostel Hunín | 22,38 |
Seznam předepsaných přímých daní 1903 (v K. a h.)
Číslo domu | Jméno poplatníka | Celkem daň |
1 | Kotas Jan | 7,90 |
2 | Hradecký Tomáš | 10,65 |
3 | Pokorný Jakub | 15,64 |
4 | Kocourek Jan | 3,22 |
5 | Císař Jan | 6,52 |
6 | Zemanová Josefka | 4,32 |
7 | Pokorná Františka | 6,16 |
8 | Krezlík František | 13,26 |
9 | Mihula Josef | 3,48 |
13 | Císař Josef | 6,66 |
14 | Obec | |
15 | Císař František | 10,90 |
16 | Kašparec František | 3,71 |
17 | Chlup Josef | 28,32 |
18 | Chlup Antonín | 49,62 |
19 | Smíšek Josef | 67,68 |
20 | Trtílek Čeněk | 41,56 |
21 | Baláček František a Marie | 7,56 |
23 | Helán František | 17,70 |
24 | Pokorný Jan | 7,78 |
25 | Smetana Jakub | 24,09 |
26 | Čermák Jan | 13,30 |
27 | Glaser Jan | 3,40 |
28 | Říha František | 4,08 |
29 | Trtílek Josef | 35,12 |
30 | Jeřábková Marie | 3,00 |
31 | Zhoř Jan | 3,35 |
32 | Hvízdal František | 40,60 |
Hvízdal Vincenc | 1,12 | |
33 | Trtílek František | 13,24 |
34 | Pokorný Filip | 31,12 |
35 | Zhořová Anna | 3,06 |
36 | Chlup František | 10,14 |
Chlup Eduard | 5,10 | |
37 | Nýdrle Josef | 20,17 |
38 | Krezlík František | 3,00 |
39 | Kotas František | 0,75 |
Kostel Hunín | 22,38 | |
Obec | 0,44 | |
Trtílková Anna Františka | 0,56 | |
Kotasová Marie | 1,06 | |
Velkostatek Černá Hora | 748,37 | |
Velkostatek Lomnice | 13,84 | |
Procházka | 4,08 | |
Kašparec (krejčí) | 4,08 | |
Kocourek Josef | 20,40 | |
Jakeš Josef (švec) | 4,08 |