Pozor na podvody! Policie varuje před „falešnými bankéři a policisty“

Pozor na podvody: Falešní bankéři a policisté útočí i na našem území

Vážení spoluobčané,

Ministerstvo vnitra nás v návaznosti na stanovisko Policejního prezidia ČR varuje před prudkým nárůstem propracovaných podvodů v online prostředí. Útočníci se už dávno nezaměřují jen na náhodné jednotlivce, ale stále častěji cílí na zaměstnance institucí, škol a samospráv.

Cílem tohoto shrnutí je předat vám klíčové informace, které vám i vašim blízkým pomohou ochránit své úspory.

Kdo je typickou obětí? Zapomeňte na mýty

Možná si myslíte, že na podobný trik skočí jen důvěřivý senior. Policie ČR však upozorňuje, že realita je zcela jiná:

• Vzdělání není ochranou: Obětmi se stávají vysoce vzdělaní lidé s dobrou digitální gramotností.

• Statistický profil: Typickou obětí tohoto specifického podvodu je žena v průměrném věku kolem 45 let.

• Časté terče: Pachatelé velmi často cílí na ředitelky a ředitele škol či na účetní, které mají přístup k bankovním účtům organizací.

• Obrovské škody: Průměrná škoda na jednu oběť přesahuje 700 000 Kč, v některých případech však dosahuje až desítek milionů korun.

Jak podvod probíhá? (Scénář „Falešný bankéř/policista“)

Celý podvod je založen na předstíraném ohrožení vašeho bankovního účtu.

1. Telefonát plný strachu: Kontaktuje vás osoba vydávající se za policistu nebo bankéře (včetně ČNB) s tvrzením, že si na vaše jméno někdo pokouší sjednat úvěr nebo že jsou vaše peníze v ohrožení.

2. Dokonalá psychologická hra: Útočník mluví perfektní češtinou, vystupuje profesionálně a nenechá vás vydechnout. Používá kombinaci autority a nátlaku, zakazuje vám o věci s kýmkoliv mluvit pod pohrůžkou trestního stíhání.

3. Zneužití moderních technologií: Podvodníci dokážou napodobit jakékoliv telefonní číslo (tzv. spoofing), takže na displeji opravdu uvidíte infolinku své banky nebo Policii ČR.

   • Využívají deepfake technologii – při videohovorech přes WhatsApp či Signal dokážou věrohodně maskovat svou tvář.
   • Před samotným hovorem vám může přijít i reálná SMS zpráva z banky (např. o žádosti o úvěr), aby celá situace působila ještě naléhavěji.

4. Izolace a vytrvalost: Hovory mohou trvat i několik hodin (rekordy dosahují až 12 hodin). Pachatelé si vás předávají mezi sebou, posílají falešné průkazy a nenechají vás telefon položit, abyste neměli šanci si informace ověřit.

Jak se vás pokusí připravit o peníze?

Manipulace nejčastěji směřuje k těmto krokům:

• Převod na „bezpečný účet“: Přimějí vás poslat peníze na účet, který vám nadiktují (přičemž vám mohou ukázat i falešné internetové bankovnictví).

• Vklad do bitcoinmatu: Donutí vás vybrat hotovost a vložit ji do zařízení pro nákup virtuálních měn.

• Předání hotovosti kurýrovi: Pachatelé pošlou fiktivního kurýra, který vám sdělí heslo a převezme od vás hotovost či platební kartu.

• Podvod „Červí díra“ (NFC útok): Přimějí vás stáhnout aplikaci pro údajnou změnu PIN kódu a navedou vás k přiložení karty k telefonu. Tímto získají data a komplic okamžitě vybere peníze z bankomatu na jiném místě.

Zlatá pravidla obrany: Co dělat a nedělat?

Pamatujte: Policie ani banky po vás NIKDY nebudou požadovat provádění finančních transakcí ani převody peněz pod záminkou jejich ochrany. Pokud je váš účet v reálném nebezpečí, banka ho sama zablokuje.

 Co dělat, pokud jste se již stali obětí nebo prozradili údaje?

1. Neprodleně kontaktujte svou banku a požádejte o blokaci účtu/karet.
2. Nemažte žádné důkazy (SMS zprávy, historii volání, bankovní výpisy). Pokud je to možné, pokuste se hovor s pachatelem nahrát (např. na diktafon druhého telefonu).
3. Obraťte se na nejbližší služebnu Policie České republiky.
4. Podezřelé telefonní číslo můžete nahlásit svému operátorovi SMS zprávou na číslo 7726.

Aktuální varování a informace o nových hrozbách doporučujeme sledovat na oficiálním webu policie.gov.cz.

Zpracováno z dopisu MV ČR.