Hluboké Dvory kostel

Hluboké Dvory

Hluboké Dvory

Hluboké Dvory

Naše obec se jmenuje Hluboké Dvory, dříve Hluboké (Hluboky). Hluboké Dvory se jmenuje po územní reorganisaci okresů 1.července 1960, kdy byl soudní okres Tišnov zrušen a naše obec byla pojata do okresu Blansko. Při novém správním členění státu v roce 2003 obec byla přičleněna k obci s rozšířenou působností Tišnov.

Naše vesnice je vzdálena od Tišnova 11 km na jihozápad a od Brna 30 km na jih.

Nadmořská výška je 420 m n.m. Nejvyšší bod je Střela 492 m, která leží na sever od obce, z větší části v katastru sousední obce Unína.

Nejstarší listinný zápis o obci je z r.1349 v souvislosti s hradem Trmačov, jehož zřícenina leží od obce asi 1 km jižním směrem.

Sousední obce jsou: 2 km severovýchodně je obec Lubě, 2 km na západ je Unín, 5 km jihozápadně Všechovice, 2 km jižně Skalička a 2 km jihovýchodně Újezd u Černé Hory.

Železniční stanicí byl Drásov, asi 7 km vzdálený po silnici přes Všechovice a Unín, která byla dokončena těsně před 2.světovou válkou. Pěšinkami přes les, kudy chodili občané na vlak, to ovšem bylo blíž. Nyní je železniční stanicí Čebín (vzdálený 9 km) nebo Tišnov, kam je lepší autobusové spojení.

Pošta byla v Černé Hoře vzdálené 7 km. Po r.1945 byl poštovní úřad v Tišnově, 1.2.1957 byl zřízen poštovní úřad v Uníně, nyní je pro naši obec doručovatelským poštovním úřadem Lomnice u Tišnova.

Část obce leží na rovině a část je položena ve svahu obráceném k severu. Dolní částí vesnice protéká bezejmenný potůček, jenž se vlévá do potoka Lubě. Ze severní strany je vesnice chráněna zalesněnými kopci Střela, Pánův les, Číhadla a Nade Dvorem. Převládají severovýchodní a východní větry. Bouřky chodí ze západu a severozápadu.

Silnicemi je naše obec spojena s Černou Horou přes Lubi a Žernovník, s Tišnovem přes Unín, Rohozec, Jamné, Hajánky a Železné, do Drásova přes Unín a Všechovice.

Velmi krásný a málokde viděný pohled na naší vesnici byl v době květu stromů, neboť byla obklopena ze všech stran ovocným stromovím a těsně nad vesnicí u silnice k Lubi se rozkládal sad převážně třešňový a višňový ve výměře asi 16 ha, který v době květu skýtal nezapomenutelný pohled. V r.1976 byl tento sad celý vytrhán a také všechna ostatní stromořadí a sady kolem obce. Je to velká škoda pro její vzhled.

Obyvatelstvo. Obec Hluboké Dvory má k dnešnímu dni 56 čísel popisných (z toho je pouze 25 domů trvale obývaných občany s trvalým pobytem, 14 domů jsou chalupy příležitostně obývané, 3 jsou chalupy celoročně obývané, 3 jsou chalupy prakticky neobývané, 3 domy slouží jako provozní budovy, 8 domů bylo zbořeno), 21 čísel evidenčních (chaty, garáže, samostatné stodoly a účelové stavby) a 75 obyvatel s trvalým bydlištěm (stav k 31.10.2003). Vývoj obyvatelstva byl následující:

1850 – 218 obyvatel;

1880 – 227 obyvatel, 38 domů;

1900 – 223 obyvatel, 40 domů;

1930 – 184 obyvatel, 42 domů;

1950 – 161 obyvatel, 42 domů;

1990 – 85 obyvatel, 40 domů.

Zaměstnání obyvatel. Zaměstnáním obyvatelstva bylo převážně zemědělství a v době zimní práce v lese, kterých je kolem obce mnoho, celkem 220 ha a kdysi patřily Černohorskému velkostatku. Později byly pod správou Vojenských lesů Plumlov, nyní jsou zčásti ve vlastnictví obce (85 ha) a zbytek ve vlastnictví LČR Tišnov.

V nynější době většina obyvatel dojíždí za prací do továren, úřadů a služeb do Tišnova, Drásova, Kuřimi i do Brna. Někteří pracují v Agrodružstvu Brťov - Lipůvka a v lese. Několik obyvatel je soukromými podnikateli. V obci je jedna prodejna smíšeného zboží a soukromé pohostinství v areálu Agroturistiky.

Náboženství. Téměř všichni obyvatelé jsou římsko-katolického vyznání. Naše obec byla přifařena ke kostelu Svatého Petra a Pavla v Uníně, kde je také hřbitov a zesnulí z naší obce tam byli a jsou pochováváni. Většina občanů se však nechává pohřbít žehem. Sňatky se konají na radnici v Tišnově.

Jazyk a staré zvyky. Staré zvyky a obyčeje se již neudržují, přežívá jedině pomlázka o velikonočním pondělí a pálení čarodějnic. Pouť se drží 15.srpna na svátek Nanebevstoupení Panny Marie. V první polovině 20.století se ještě udržovaly staré zvyky jako koledy o vánocích, vodění maškar v masopustě, vynášení smrtky a klepání o velikonocích.

Hovoří se zde podhoráckým nářečím, které se však pozvolně vytrácí vlivem výuky spisovného jazyka.

Správa obce. Obec spravoval starosta, náměstek starosty, 1. a 2. radní, hospodář a členové obecního zastupitelstva (5-7 členů). Dále obecní sluha a obecní ponocný. Také občané vykonávali v letních měsících protipožární hlídky v noci. Tyto hlídky bývaly rozepisovány starostou a předávaly se zároveň se starou halapartnou (píkou).

V období 1977-1990 obec patřila do působnosti Místního národního výboru v Rohozci a v jejím čele byl pouze předseda Občanského výboru. Od roku 1991 je obec opět samostatná a spravuje ji pětičlenné obecní zastupitelstvo, které vede starosta.Hospodářské prostředky. Hospodáři k obdělávání svých polí a pro práci v sadech používali k orbě dřevěných pluhů, později železných, pluhy obracáky (dvojáky), rádla, brány k vláčení byly dřevěné s železnými hřeby, později celoželezné, válce dřevěné, motyky a rýče. Mlátilo se cepy, později mlátičkami ručními, pak žentourovými a benzinovými motory. V zemědělském družstvu se nyní používají vysokoúčinné mechanizmy, které prakticky vyloučily manuální polní práce.

Elektřina byla do obce zavedena v lednu až únoru 1931, v roku 2002 byl zaveden zemní plyn.Hospodářské plodiny, stromy a zvířata. Dříve se pěstovala pšenice, žito, ječmen, oves, řepa krmná, někdy i řepa cukrová, brambory, mák, len, hrách, čočka, vikev, kukuřice na zeleno, jetel dvousečný, vojtěška (lucerka), řepka olejná. Nyní se ve velkém pěstuje pouze pšenice, ječmen, řepka a kukuřice.V obci se jako ovocné stromy pěstují třešně, višně, jabloně, hrušně, švestky, renklódy, ořechy a ojediněle meruňky a broskve.Hlavními domácími zvířaty jsou kůň, kráva, koza, slepice, husa, kachna, krůta, králík, kočka a pes. Vodní hospodářství. V obci byl jediný zdroj pitné vody, a to v dolním konci vesnice obecní studna, říkalo se zde u ”Krba”. Studna je roubená kamenem a má velmi vydatný pramen, který ani ve velmi suchých obdobích nevyschl. Voda se nosila v putnách nebo vědrech na vážkách, což byla dřevěná tyčka asi 1,20 m dlouhá, opatřená na koncích řetízky s háčky, na které se nádoby zavěšovaly a tyč se nosila přes rameno. Zemědělci z horního konce obce, kteří měli potahy, vozili vodu na vozech v bečkách nebo v cisternách (lejtách). Byla to práce namáhavá a v zimě i nebezpečná. Do studny byly zapuštěny dvě dřevěné pumpy, jedna byla vysoká, pod kterou se zajíždělo s povozy. Asi koncem mulého století byl z této studny zřízen vodovod na ruční čerpání. Při práci na kanalizaci přes vesnici dolů, vykopaly se z tohoto vodovodu železné trubky, v některých částech ještě zachovalé, které ústily na návsi nahoře před č. 24 a 25.

V roce 1931 v červenci po zavedení elektřiny byl vybudován první vodovod, který zřídili zemědělci z č. 20, 29, 19, 18 a 33 vlastním nákladem ze studánky ve zmole za č.20. Ve II.světové válce (1943) byl zřízen další vodovod z obecní studny, a to do usedlostí č. 3 a 32, také vlastním nákladem, později se připojili další účastníci, takže až na č.21 je v každém domě vodovod. Po založení JZD v r.1953 byla vybudována třetí studna, která sloužila zásobování vodou pro objekty zemědělského družstva a pro některé novější usedlosti.

V roce 2003 byl uveden do provozu nový veřejný vodovod pro celou obec, který je založen na vydatném pramenu z vrtané studny, situované v lese nad vesnicí.

Stavební památky. Na okraji údolní terasy v lese, na malé horské ostrožině, se dochovaly zbytky středověké tvrze Trmačov (výjimečně nazývané i hradem). Již roku 1305 se po Trmačovu psal vladyka Ondřej, tvrz se výslovně připomíná mezi lety 1350 a 1418, roku 1466 byla již pustá. Dnes je patrný příkopem vydělený obdélníkový areál, na jehož nejohroženější straně byla do obvodové hradby vložena kruhová věž o průměru asi 10 m (zachován je více než 6 m vysoký zbytek), chranící malý jednopatrový palác v nároží. Zřícenina je státem chráněná kulturní památka.

Ke stejnojmennému panství patřila i zaniklá ves Trmačov v podhradí. Podle tvrze se jmenovala i vladycká rodina, která měla ve znaku dva volské rohy.

V roce 1820 bylo v obci Hluboké Dvory uváděno 30 domů, ale řada starších domů je již zbořena. Zbořeny jsou tato čísla: 1, 8, 11, 14, 26, 28, 39, číslo 14 byl obecní dům (pastouška), který byl zbourán v r.1945. Nejstarším stavením bylo pravděpodobně č.1, které sloužilo jako hájenka a patřilo k hradu Trmačovu, v r.1970 se rozpadlo. Budova č.40 na návsi byla vybudována v r. 1892 jako jednotřídní škola (letopočet a číslo popisné je umístěno nad pískovcovým ostěním vstupu), do které chodily děti jen z naší obce a bývalo jich kolem 40. Předtím chodily děti do školy do Unína (Hunín), pokud vůbec do školy chodily. V roce 1962 byla škola zavřena pro malý počet žáků. Nyní tato budova slouží jako sídlo obecního úřadu a knihovny.Pozoruhodné jsou dva původní statky. Starý dvůr č.10 – Na Hájence – je však přestavěn na rodinný dům. Nový dvůr č.12 – Ve Dvoře – postupně patřil mnoha majitelům, má č.12 a nyní ho má soukromý vlastník, který ho přestavuje na agroturistické centrum.

Kaple Panny Marie, čtvercová hranolová stavba uprostřed návsi, je z roku 1838. Nad vstupem do kaple je umístěna malá pískovcová deska s kalichem a hostií s drobnými lístky. Pískovcová tabulka nad dveřmi uvnitř kaple připomíná, že byla vystavěna nákladem obce za rychtáře Kašparce a purkmistra Klepárníka. Na oltáři je umístěna plastika P.Marie.

Mramorový kříž na pískovcovém podstavci u kaple je z r. 1906. Svému rodišti ho věnoval Josef Trtílek. Další kříž – železný na pískovcovém podstavci bez vročení – se nachází za obcí vpravo mezi dvěma lípami u lesa směrem k Unínu. Oba jsou zhotoveny kameníkem Josefem Chlupem z pískovce pocházejícího z místního lomu. Odtud patrně pocházejí i dva kameny z permského pískovce, které jsou umístěny ve hřbitovní zdi v Újezdě u Černé Hory. Jeden z nich s reliéfem kříže byl sem převezen počátkem 20.století z lesní trati Na Dvojicích z katastru Hlubokých Dvorů, původní umístění druhého kamene však není známé.

Partyzánský pomník (z pískovce a s dřevěným křížem) věnovaný příslušníkům Třetí československé úderné roty generála Luži byl postaven v Černohorském lese v trati Rakovec (poblíž původního partyzánského bunkru). Je dílem akademických malířů bratří Jaroslava a Ladislava Kotasových ze Skaličky a byl slavnostně odhalen 8.září 1946. 31.srpna 1947 byla u památníku odhalena pamětní žulová deska, do níž kameník F.Suchý ze Skaličky vytesal 46 jmen padlých a umučených partyzánů.

Flóra a fauna

Nejstarší strom v obci je asi lípa u kapličky, potom lípy ”U křížka” na silnici směrem k Unínu. Také takovou dominantou nad obcí u silnice k Lubi asi ve druhé třetině kopce ”Horka”, byl osamělý, mohutný smrk, ale byl poražen. Lípa mezi školou a stavením č.2 byla zasazena 28.října 1918.Z lesních stromů a keřů jsou zastoupeny: smrk, jedle, douglaska, modřín, borovice, jalovec (postupně mizí), jeřáb, hloh, hrušeň obecná, jabloň lesní, třešeň ptačí, švestka, trnka, akát, lípa, jírovec, krušina, vrba, jíva, líska, dub, buk, habr, bříza, jasan, javor, olše, topol, bez, brslen, maliník, ostružiník,janovec, růže šípková, šeřík, lýkovec a jiné.Lesní a polní zvěř: Vyskytují se srnec, zajíc, králík divoký, veverka, kuna, jezevec, liška a dosti často se objevuje i černá zvěř. Okolní lesy byly velmi bohaté na lovnou zvěř, což také dokazují mnohé lovecké trofeje z Hlubokého, umístěné na státním zámku v Lysicích.Ptactvo: Některé druhy sídlí trvale a některé jen přelétají (táhnou) jako například čejka, husa, kachna, čáp a p. Ze stálých jsou to: bažant, brhlík, červenka, čížek, datel, dlask, drozd, holub, hrdlička, hýl, jestřáb, jiřička, káně, konipas, koroptev, kos, křepelka, kukačka, ořešník, ostříž, pěnice, pěnkava, poštolka, puštík, rehek, skorec, skřivan, sojka, sova, stehlík, strakapoud, strnad, střízlík, sýkora, špaček, ťuhýk, vlaštovka, vrabec, výr, zvonek, zvonohlík, žluna, chocholouš, kavka, vrána, krahujec.

Plazi: Z hadů zde žijí jen užovka, slepýš a jen ojediněle se vyskytuje zmije.

Žáby: Skokan zelený, rosnička a ropucha.

Houby: V lese nebo na pastvinách u lesa rostou: hřib, suchohřib, bedle, lišky, žampiony, pýchavky, holubinky, špičky, václavky, růžovky, kozák, janek, muchomůrka, čirůvka a j.

Květena: Blatouch, blín, čekanka, divizna, dymnivka, heřmánek, hluchavka, hrachor, hvozdík, chrpa, jahodník, truskavec, jaterník, jehlice, jetel, jitrocel, kakost, kokoška, kontryhel, konvalinka, kopretina, kopřiva, kopytník, kostival, křivatec, lnice, mařinka, mateřídouška, mochna, mydlice, ředkev, ostrožka, plicník, podběl, pomněnka, prvosenka, pryšec, přeslička, rmen, rulík, řebříček, řepík, sasanka, sedmikráska, sléz, smetanka, šalvěj, šťavel, violka, vlaštovičník, zvonek, vstavač, lecha, vlčí mák, ocún, traviny (srha, jílek, ostřice, kostřava), kapradiny a mnoho jiných.